28 Zásobování požární vodou

Voda je zatím ve většině případě požárů nejdostupnější a nejúčinnější hasební látkou. Vyskytuje se v různých formách, v atmosféře ve formě páry, při ochlazení ve formě mraků, deště pod. V podobě oceánů tvoří hlavní část zemského povrchu. Nelze zapomenout na řeky, potoky, přehrady, jezera, rybníky a vodu podpovrchovou. Jedním ze základních požadavků požární bezpečnosti staveb je možnost rychlého a účinného zásahu jednotek požární ochrany (dále jen "JPO") při hašení a záchranných pracích.

Každý objekt musí mít zařízení umožňující protipožární zásah vedený vnějškem objektu nebo vnitřkem objektu, popř. současně oběma cestami a k efektivnímu provedení takovéhoto zásahu je nutno zajistit tzv. zařízení pro protipožární zásah:

• přístupové komunikace včetně nástupních ploch
• zásahové cesty (vnitřní a vnější)
• technická zařízení (požární vodovody, požárně bezpečnostní zařízení, přenosné hasící přístroje apod.)

Zásobování požární vodou tedy patří mezi technická zařízení a slouží k zajištění zdrojů požární vody nejen stavebních objektů, ale také otevřených technologických zařízení (dále jen "OTZ"), volných skládek, kde také existuje určité požární riziko. Povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požárně bezpečnostní zařízení a udržovat je v provozuschopném stavu ukládá právnickým, podnikajícím fyzickým a fyzickým osobám Zákon o požární ochraně. Zařízení pro zásobování požární vodou je podle Vyhlášky o požární prevenci požárně bezpečnostním zařízením a proto se na něj vztahují ustanovení tohoto zákona včetně prováděcích právních předpisů. Zásobování požární vodou a požární vodovody se navrhují podle české technické normy ČSN 73 0873 - Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou. Zásobování požární vodou se navrhuje i pro samočinné stabilní hasící zařízení, pokud je voda , pokud je voda hasební látkou.

ČSN 73 0873 určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nové stavební objekty, otevřená technologická zařízení a volné sklady a pro změny staveb (ČSN 73 0834). Norma platí i pro zásobování požární vodou při navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon a stanovuje také zásady pro zpracování analýzy zdolávání požáru. V normě je uveden příklad schématických zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou a postup při uvedení do provozu a revizi stávajících zařízení pro zásobování požární vodou.

Pro zásobování požární vodou se musí zabezpečit zdroje požární vody o dostatečné kapaitě, tzn., které jsou schopny trvale zajišťovat požární vodu v předepsaném  množství po dobu alespoň 30 minut.

Zdroji požární vody podle normy jsou zejména odběrní místa (místa vhodná k odběru vody pro hašení mobilní požární technikou, technickými prostředky požární ochrany nebo certifikovanými typy výrobků)

a) vnější odběrní místa

• nadzemní a podzemní hydranty
• požární výtokové stojany a plnící místa
• vodní toky (např. řeka, potok)
• přirozené a umělé nádrže na vodu (např. studny, rybníky, jezera, přehrady, bazény, požární nádrže, reservoáry, nádrže s vhodnou technologickou vodou aj.)

b) vnitřní odběrní místa, osazená hadicovými systémy s tvarově stálou nebo zploštělou hadicí.

Vnější odběrní místa jsou určena především pro zásobování mobilní požární techniky při zásahu. Vnitřní odběrní místa se zřizují zejména k provedení prvotních hasebních prací před příjezdem jednotek požární ochrany.

Od zařízení pro zásobování požární vodou lze dle normy upustit za předpokladu, že je provedeno opatření zabraňující přenesení požáru na sousední objekty (např. odstupové vzdálenosti), a to od:

a) vnějších odběrních míst u:

• volných skládek s celkovou plochou menší než 400 m²;
• objektů s požárními úseky (dále je PÚ") nebo OTZ, popř. volných skládek, kde je nepřístupné hašení a ochlazování vodou;
• objektů členěných v souladu s ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804 do PÚ, ve kterých mají všechny PÚ půdorysnou plochu menší než 30 m² nebo jejich výpočtové požární zatížení je pv≤10 kg/m^-2 (popř. τe≤10 minut), kromě PÚ v objektech pro bydlení, ubytování a zdravotnických zařízení;
• objektů nebo OTZ, popř. volných skládek, kde je potřeba vody k hašení a ochlazování zajištěna jiným způsobem (např. technologické zdroje vody nebo zásah profesionálních JPO v časovém pásmu H1, vybavených odpovídající požární technikou s příslušným množstvím vody pro provedení účinného zásahu aj.);
• objektů nebo OTZ popř. volných  skládek, kde náklady na zařízení pro zásobování požární vodou jsou neekonomické.

b) vnitřních odběrních míst u požárních úseků:

• kde součin půdorysné plochy požárního úseku (S v m²) a požárního zatížení (nejvyšší započitatelná hodnota p = 150 kg.m^-2) nepřesahuje hodnotu 9 000;
• kdeje nepřípustné hašení a ochlazování vodou (např. elektrické stanice, látky uvolňující reakcí s vodou hořavé popř. toxické produkty nebo voda nemá pro danou hořlavou látku hasící efekt aj.)
• s vodním samočinným stabilním hasícím zařízením, které působí na celé ploše uvažovaného PÚ (kromě ploch bez požárního rizika) a nejvyšší dobou uvedení do činnosti 5 minut;
• kde pro prvotní zásah je zajištěno potřebné množství vody jiným způsobem (např. technologické zdroje vody doplněné o nezbytné technické vybavení, umožňující účinnou obsluhu nejpozději do 5ti minut) a kde současně zásah požárních jednotek v současném pásmu nejvýše H2;
• v budovách nebo jejich částech skupiny OB1 až OB4 (podle ČSN 73 0833), kde celkový počet osob v prostorech pro bydlení a ubytování není větších než 20 (podle ČSN 73 0818)
• v budovách neb jejich částech se zdravotnickým zařízením (podle ČSN 73 0835), kde celkový počet osob v prostorech zdravotnických zařízení není větší než 15 (podle ČSN 73 0818);
• volných skládek, otevřených technologických zařízení nebo otevřených objektů;
• nekrytých prostor pro parkování vozidel (na volném terénu nebo na střeše objektu apod.);
• stanovených věcně příslušnámi normami požární bezpečnosti staveb.

Upuštění od vnějších odběrních míst neznamená, že současně nemusí být zřízena ani vnitřní odběrná místa. Jednotlivé případy (objekty, OTZ, skládky a nebo PÚ) pro vnější a vnitřní odběrní místa se posuzují samostatně a vzájemně se nevylučují. Za neekonomické lze bez dalšího průkazu posuzovat případy, kdy náklady na zařízení pro zásobování požární vodou přesahují 60 % celkových nákladů PÚ s nejvyššími pořizovacími náklady nebo samostatně stojící rodinné domy. Zařízení pro zásobování požární vodou se může navrhovat společně se zařízeními pitné nebo užitkové vody, popř. jako samostatný soubor objektů a zařízení. Dosavadní zařízení pro zásobování požární vodou je možné zrušit pouze tehdy, pokud je jiným způsobem zajištěno zásobování požární vodou (po dohodě s územně příslušným hasičským záchranným sborem kraje).

Vnější odběrná místa

Vnitřní odběrná místa

Příjezdy, přístupy, označování

Přístupová komunikace umožňující příjezd k vnějším odběrním místům požární vody (alespoň do vzdálenosti 9 m) a k vnější tlakové spojce požárního potrubí (alespoň do vzdálenosti 20 m) musí být trvale přístupná pro mobilní požární techniku. V obtížně přístupných oblastech (např. pro klimatické podmínky) se situace posoudí individuálně po dohodě s územně příslušným hasičským záchranným sborem kraje.

K vnějším odběrným místům, hadicovým systémům a k výtokům z požárního potrubí musí být trvale zajištěn volný přístup (pro obsluhu armatur vnějšího odběrného místa manipulační plocha o velikosti alespoň 3 m²).

Všechny nadzemní a podzemní hydranty, hadicové systémy, dále výtokové stojany, plnící místa a výtoky z požárních potrubí musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel. Pro zhotovení a používání orientačních tabulek na vodovodních sítích platí ČSN 75 5025. Dále musí být označena všechna zařízení a objekty související se zásobováním požární vodou, zejména nádrže s uvedením množství požární vody (ČSN 75 2411), jakékoliv uzávěry vody na potrubních systémech, čerpací stanice pro zásobování odběrních míst požární vody a venkovní tlakové spojky požárního potrubí.