34 Zásady PO při manipulaci, ukládání a skladování plynů, zejména hořlavých plynů

Plyny a zejména hořalvé, stejně jako hořlavé kapaliny, se mohou vyskytovat v řadě odvětví nevýrobního i výrobního charakteru.

Za plyny jsou podle české technické normy považovány látky, jejichž kritická teplota (tj. nejvyšší teplota, ky jde ještě zkapalnit) je nižší než +50 °C, nebo látky, které mají při teplotě +50 °C absolutní tlak (tenzi) paar vyšší než 0,3 MPa. Uvedenou definicí plynu používá také Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění Vyhlášky č. 352/2000 Sb. Plyn je také definován evropskými předpisy.

Plynem se rozumí podle nařízení CLP látka, která má při teplotě 50 °C tlak par vyšší než 300 kPa (v absolutní hodnotě) nebo je při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa zcela plynná.

Podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí je plyn látka, která při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa )3 bary) nebo je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa.

Požárně technické charakteristiky plynů

Hořlavé látky jsou definovány požárně technickými charakteristikami (dále jen "PTCH"), dle Vyhlášky o požární prevenci. PTCH tedy popisuje chování hořlavé látky ve vztahu k nebezpečí požáru či výbuchu jakéhokoliv procesu, ve kterém se daná látka vyskytuje. Znalost PTCH je rovněž nezbytná pro návrh řešení a instalaci vhodných zařízení do daných prostor (elektrických i neelektrických) a rovněž návrh vhodných bezpečnostních patření pro zajištění bezpečnosti technologií a výrobních procesů.

PTCH plynů je možné najít v bezpečnostních listech, případně v jiných zdrojích (odborná literatura apod.). Při stanovení prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů mají velký význam meze výbušnosti. Obecně platí, že hořlavé a vznětlivé látky mohou v dostatečné koncentraci s okysličovadlem vytvářet výbušnou atmosféru, není-li zkouškami prokázán opak. Z hlediska výbušnosti jsou důležitými faktory zejména dostatečná koncentrace hořlavé látky v prostoru, stupeň rozptýlení hořlavých látek v prostoru a její promísení s oxidačním prvkem. Rozsah výbušnosti je pro každou látku specifická a je omezena z hlediska koncentrace horní meze výbušnosti (dále jen "HMV", také Upper Explosion Limit) a dolní meze výbušnosti (dále jen "DMV", také Low Explosion Limit). Uvnitř tohoto pásma tvoří hořlavá látka s oxidačním prvkem hořlavou (výbušnou) směs.

Plyny se považují za hořlavé, jestliže mají definovanou teplotu vznícení resp. vytvářejí se vzduchem (kyslíkem) v určitém rozmezí výbušné směsi. Teplota vznícení je rozhodujícím kritériem pro zatřídění výbušné směsi do teplotních tříd (tzn. stanovení maximálních teplot povrchu elektrických a strojních zařízení tak, aby se nedosáhlo teploty vznícení plynů nebo par, které se mohou těchto zařízení vyskytovat), jak uvádí tabulka.

Tabulka: Teplotní třídy výbušných směsí

Definice hořlavého plynu je také součástí evropských předpisů:

Hořlavým plynem podle nařízení CLP se rozumí plyn nebo plynná směs, která má se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.

CLP dělí hořlavé plyny do dvou kategorií:

• Kategorie 1 - plyny, které při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa:
  • ve směsi o nejvýše 13 % objemových plynů se vzduchem jsou zápalné, nebo
  • bez ohledu na dolní mez hořlavosti mají rozmězí hořlavosti se vzduchem při obsahu min. 12 %
• Kategorie 2 - plyny jiné než kategorie 1, které mají při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa rozmezí hořlavosti při smíchání se vzduchem

Definice hořlavého plynu podle ADR je podobného znění.

Z hlediska požární ochrany jsou vedle hořlavých plynů také nebezpečné plyny podporující hoření (kyslík, fluor, chlor, oxidy dusíku). Plynů používaných v průmyslu je celá řada, ale my se soustředíme pouze na ty, které se nejčastěji používají.

Plyny můžeme rozdělit na plyny technické, medicinální a speciální.

Do skupiny technické plyny jsou běžně zařazovány ty plyny nebo plynné směsi, které jsou dodávány do průmyslu (průmysl energetický, farmaceutcký, chemický, potravinářský, dřevozpracující) pro různé technologické aplikace. Mezi hořlavé technické plyny patří acetylen, vodík, amoniak. Mezi hoření podporující plyny řadíme vzduch, kslík, chlór a oxidy dusíku.

Další skupinou hořlavých plynů jsou ropné plyny např. zemní plyn, propan butan. Jako palivo je známe pod zkratkou CNG (Compressed Natural Gas - stlačený zemní plyn) resp. LPG (Liquefield Petroleum Gas - zkapalněný ropný pyn).

Z dalších plynů je potřeba připomenout také oxid uhelnatý, plyn hořlavý a toxický.

Medicinální plyny jsou v podstatě skupina technických plynů, nicméně tvoří samostatnoou skupinu. Podle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto plyny zařazeny mezi léčivé přípravky (podléhají registraci). Plyny pro medicinální účely mají širokou oblast použití, podporují dýchání, mají narkotizující účinky, pomáhají při vyšetření plic. Používají se v diagnostice, kryochirurgii atd. Mezi nejznámější patří medicinální kyslík v kapalném i plynném stavu, oxid dusný, kapalný dusík, kapalné helium, oxid uhličitý.

Speciální plyny jsou plyny s vysokou čistotou pro využití v analytických laboratořích, pro výzkum a průmyslové aplikace.

Další požárně technické charakteristiky, které jsou důležité u hořlavých plynů:

• mezní experimentální bezpečná spára (ČSN 33 0371)
• minimální zápalná ebergie (ČSN 33 2030)

Manipulace, ukládání a skladování plynů, zejména hořlavých plynů

Plyny se skladují a dopravují v plynném stavu za běžných atmosférických podmínek, v kapalném stavu za běžných atmosférických podmínek při vyšším tlaku nebo zkapalněné za nízkých teplot při mírném přetlaku (kapalný kyslík) a plyny pod tlakem rozpuštěné v kapalině (acetylén v cetonu).

Plyny se uskladňují v těsných nádobách, které nejsou spojeny s atmosférou. Menší množství plynů se skladuje v tlakových lahvích, tlakových sudech, nádbách, cisternách. Pro průmyslové použití se větší množství plynů skladují v plynojemech. Zvláštním druhem skladování jsou podzemní zásobníky plynu: Plynojemy se svým omezeným objemem přestaly postupně dostačovat a tak se skladování plynů soustředilo na možnost využití vytěžených přírodních ložisek např. zemního plynu.

Základní českou technickou normou pro plnění, vyprazdňování, skladování, dopravu, obsluhu a údržbu nádob na plyny je ČSN 07 8304 - Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla.

Pro účeyl této normy se tlakové nádoby na plyny (dále jen "TN") rozlišují:

• Lahve - TN ocelové, kompozitní nebo z lehkých slitin, s vodním objemem 0,5-150 litrů
• Tlakové sudy - svařované TN s vodním objemem, 150 litrů ˂ TS ˂ 1000 litrů
• Kryogenické nádoby - tepelně izolované TN pro zkpalněné plyny s objemem do 1000 litrů
• Svazky lahví - svazky dvou a více propojených lahví na společném přepravním základu
• Baterie lahví - dvě a více lahví spojené mezi sebou společným potrubím
• Bateriové vozidlo - montážní celek (lahví, velkoobjemových lahví nebo svazků) spojených rozvodným potrubím a bezpečně upevněných na podvozku vozidla tak, že jej lze plnit, přepravovat a vyprazdňovat jako samostatnou jednotku
• Cisterny - nádoby určené pro přepravu plynů, spojené s železničním, automobilovým, popř. jiným podvozkem; dělí se na snímatelné a nesnímatelné
• Podzemní zásobníky

Sklady pro skladování TN

Sklad otevřený - jednopodlažní, zpravidla zastřešený objekt, plocha apod., které jsou určeny pro skladování nádob, kde poměr uzavřených a otevřených obvodových stěn je nejvýše 3:1; bez zastřešení lze pouze skladovat tlakové nádoby, jejichž konstrukce zaručuje i při ohřátí dostatečnou bezpečnost a které jsou plněny tak, aby nemohlo nastat jejich roztržení; u otevřeného skladu musí být tlakové nádoby chráněny proti zásahu nepovolaných osob.

Sklad uzavřený - jednopodlažní zastřešený objekt určený pro skladování tlakových nádob, kde poměr ploch uzavřených a otevřených obvodových stěn je větší než 3:1.

Sklad malý - sklad, na jehož půdorysnou plochu lze umístit 75 tlakových nádob (přepčteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů)

Sklad velký - sklad, na jehož půdorysnou plochu lze umístit více než 75 tlakových nádob (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů).

Používání nádob

TN se mohou použít jen pro plyn nebo skupinu plynů, kterým odpovídá barevné značení TN a značení ražením (ČSN EN ISO 13769 Lahve na plyny - Značení ražením, ČSN EN 14 894 Zařízení a příslušenství na LPG - Značení lahví a tlakových sudů).

Barevné značení lahví na přepravu plynů je uvedeno v ČSN EN 1089-3 - Lahve na přepravu plynů - Označování lahví na plyny (vyjma LPG) - Část 3: Barevné značení. Označování lahví na plyn je požadováno v předpisech, např. ADR. Je to primární metoda pro označení nebezpečí související s obsahem lahve (identifikování obsahu lahve na plyn zpovzdálí - např. v případě požáru). Norma stanovuje systém značení pro technické plyny, medicinální, pro dýchací účely. Norma neplatí pro lahve na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG), plyny pro přenosné hasící přístroje nebo stabilní hasící přístroje. Barevné značení je předepsáno pouze pro horní zaoblenou část lahve. Pokud je normou vyžadováno označení dvěma barvami (např. směsi plynů pro medicinální použití), je toto označení provedeno pruhy na horní zaoblené části. Aby byly zřetelně odlišeny lahve s plyny pro inhalaci (dýchací plyny) a pro medicinální použití od plynů pro průmyslové použití, jsou tyto na válcové části označeny bílou barvou.

Posledním způsobem označení lahví na plyny je značení bezpečnostními nálepkami: ČSN EN ISO 7225 - Lahve na přepravu plynů - Bezpečnostní nálepky. Účelem používání bezpečnostních nálepek je usnadnit identifikaci každé lahve a jejího obsahu a upozornit na závažná nebezpečí spojená s obsahem lahve. Nálepky slouží k podání dalších základních informací (název, chemický vzorec atd.).

TN lze použít pro druh plynu nebo směsi plynu podle schválení typu, které dokládá výrobce TN. Má-li být použity pro jiný druh plynu, je nutno provést změnu schválení typu za účasti notifikované osoby (dle Zákona č. 22/1997 Sb.).

Zacházení s tlakovými nádobami

Norma uvádí základní požadavky zacházení s TN. TN musí  být chráněny proti nárazu a zajištěny proti pádu a sudy proti amovolnému pohybu. Vzdálenost TN a sudů od topných těles a sálavých ploch musí být taková, aby povrchová teplota TN a sudu nepřekročila kritickou teplotu u zkapalněných plynů a hodnotu 50 °C u ostatních plynů. Bezpečná vzdálenost TN nebo sudu od otevřeného ohně je 3 m. Před použitím TN se musí zkontrolovat stav TN v rozsahu pokynů k obsluze. Pouze se zjistí závada na TN, vrátí se zpět do plnírny s uvedením závady.

Vypouštění plynů z TN do potrubí nebo do stabilních nádob a zaříezní dimenzovaných na nižší tlak se může pouze přes redukční ventil určený a označený pro daný plyn (výjimky uvádí norma). Vyprázdněné TN musí mít zbytkový tlak (min. 0,5 bar). Vyprazdňování TN se nesmí urychlovat ohříváním otevřeným ohněm. Ohřev je dovolen jen takovým způsobem, při kterém povrchová teplota TN nepřekročí stanovenou hodnotu dle ČSN 07 8304.

Plnění nádob může provádět pouze oprávněná osoba (Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. Zkoušky a opravy TN může také provádět pouze oprávněná osoba (Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění Vyhlášky č. 352/2000 Sb., Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti). Odborná způsobilost osob dle těchto předpisů se vyžaduje také při obsluze plnícího zařízení, tlakovou stanici a provádění oprav.

Umístění TN v objektech (na pracovištích)

Pro umístění resp. ukládání TN v budovách (na pracovištích) platí určité zásady dle ČSN 07 8304.

V jedné provozní místnosti umístěné v jednopodlažním objektu není pro netoxické a nežíravé plyny počet TN omezen, jestliže mezi jednotlivými skupinami TN (u hořlavých a hoření podporujících plynů max. 6 TN, u ostatních plynů max. 24 TN, přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů, u svazků TN se zapořítávají jednotlivé nádoby) je vzdálenost nejméně 10m.

V jedné provozní místnosti umístěné ve vícepodlažním objektu může být nejvýše 12 TN (přepočteno na TN s vodním objemem 50 litrů) se stejným nebo různým druhem plynu. Jestliže požární úsek obsahuje více provozních místností, nesmí být celkový počet TN v jednom požárním úseku větší než 24 (přepočteno na TN s vodním objemem 50 litrů, u svazků TN se započítávají jednotlivé nádoby).

Pro umístění nádob v laboratořích platí ČSN 01 8083 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích.

TN pro potravinářské účely (výčep) a pro stabilní hasící zařízení musí být z provozních důvodů umístěny uvnitř budovy s některými úlevami oproti ostatním TN - viz ČSN. V místnosti pro čepování nápojů je dovoleno, jako součást jednoho výčepního zařízení, umístit jednu provozní nádobu s náplní směsi (výtlačných) potravinářských plynů s vodním objemem nejvýše 50 litrů. Ve sklepcích určených pro uskladnění nápojů je dovoleno umístit nejvýše 2 provozní a 2 zásobní nádoby s náplní směsí (výtlačných) potravinářských plynů.

Zakazuje se umísťovat provozní a zásobní TN na místa, kde mohou představovat bezpečnostní rizika, např. v bytech, ve sklepích a suterénních prostorech (vyjma nádob stabilních hasících zařízení) , v průchodech  a průjezdech, na únikových cestách a schodištích, na půdách, v kancelářích, šatnách, kuchyních, jídelnách, sociálních zařízeních, garážích, kotelnách, světlících, v objektech s hořlavými konstrukcemi, v nevětraných a obtížně přístupných prostorech a veřejně přístupných místech.

Pro umístění nádob určených pro svařování plamenem a řezání kyslíkem platí zákonné předpisy,v platném zěnní (Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách).

Skladování tlakových nádob

TN se skladují v uzavřených nebo otevřených skladech, které tvoří samostatný požární úsek dle ČSN 73 0804 PBS - Výrobní objekty. Požadavky pro sklady TN uvádí normy požární bezpečnosti staveb (např. únikové cesty, zásobování požární vodou) a podrobnější požadavky jsou uvedeny v normách pro tlakové nádoby (počet TN v požárním úseku, stupeň požární bezpečnosti požárního úseku atd.).

Podle skladovaného množství rozlišuje ČSN07 8304 malé sklady nádob  vvelké sklady nádob. Malý sklad nádob obsahuje nejvýše 75 nádob (plných nebo prázdných), z toho nejvýše 50 nádob s toxickými, žíravými, hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (přepočteno na TN s vodním objemem 50 litrů) včetně nádob, které jsou součástí tlakových stanic. Může být přistavěn k provozním celkům, nebo umístěn v přízemním podlaží (musí mít samostatný vstup).

Vzdálenost skladů od veřejných komunikací musí být nejméně 10 m, jestliže jiné předpisy nestanoví vzdálenost větší. Tato vzdálenost neplatí pro malé sklady. Vzdálenost šachet, prohlubní, vstupu do sklepů a jiných podzemních prostorů musí být od malých skladů nejméně 5 m, od ostatních skladů de tabulky ČSN 07 8304.

Podzemní sklady TN je dovoleno zřizovtjen vyjímečně. Tyto sklady se musí vybavit zařízením pro detekci a indikaci hořlavých plnů s tím, že při dosažení 10% DMV (dolní meze výbušnosti) zabezpečí aktivaci optické a akustické signalizace - vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení. Při dosažení 20% DMV musí být ukončena provozovaná činnost a opuštěn pracovní prostor.

Uzavřené sklady s hořlavými plyny musí mít zajištěnou nejméně trojnásobnou výměnu vzduchu za hodinu. Za trojnásobnou výměnu vzduchu za hodinu se pro uzavřené sklady považuje přirozené větrání zajištěné otvory pro přívod čerstvého vzduchu o velikosti nejméně 1 % podlahové plochy, umístěnými nejvýše 0,15 m nad úrovní podlahy, a odváděcími otvory o velikosti 1,3 % podlahové plochy, umístěnými co nejblíže pod stropem a pokud možno na protější straně skladu. V případě plynů těžších než vzduch tomu bude naopak.

Uzavřené sklady TN s toxickými a zdraví škodlivými plyny musí mít větrání jak přirozené, tak nucené. Větrání a odvod vzduchu musí zajistit, aby při normálních provozních podmínkách nebyly překročeny nejvyšší přípustné koncentrace zdraví škodlivých látek nebo jinak nebezpečných látek uvnitř skladu i ve venkovním ovzduší.

Nucené větrání skladů s toxickými, žíravými a zdraví škodlivými plyny musí být ovladatelné z prostoru vně skladu. Nucené větrání musí v případě potřeby zajistit desetinásobnou výměnu vzduchu za hodinu, pokud jiné normy
nestanoví hodnotu nižší.
Sklady nádob pro toxické a žíravé plyny musí být vybaveny ukazatelem směru větru z důvodu upozornění blízkých obydlí na havárii. Nepožaduje se s TN do 20 kusů (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů).
Sklady TN musí být chráněny proti účinkům blesku. Vytápění ve skladech TN pouze ústředním teplovodním nebo parním nízkotlakým, popř. teplým vzduchem nebo elektrickým vytápěním. Teplota nesmí překročit hodnotu,
při které by mohlo dojít k roztržení TN s jakýmkoli druhem plynu.
Sklady TN musí být označeny bezpečnostními značkami ČSN ISO 3864, ČSN EN ISO 7010.

Tlakové stanice

Tlaková stanice je souhrn zařízení určených k odběru plynu a skládá se např. z baterie lahví, svazku lahví nebo sudů a z dalších zařízení (uzavírací ventily, regulace tlaku, pojistné zařízení apod.). Pro umístění tlakové stanice platí stejné požadavky jako na sklady TN. Výjimku tvoří tlakové stanice ve vícepodlažních budovách zdravotnických zařízení (hlavní a záložní stanice kyslíku, oxidu dusného, oxidu uhličitého, stlačeného vzduchu) pro provozní místnosti (JIP, ARO, operační sály atd.). Připouští se nejvíce dvě samostatně stojící, technologicky připojené nádoby a dvě samostatně stojící záložní nádoby (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů).
Zařízení tlakové stanice (vyjma TN) se umísťuje zpravidla ve vyhrazeném prostoru.
Tlakovou stanici s netoxickými a nežíravými plyny, která je umístěna v rámci jednopodlažního objektu, je dovoleno umístit ve vyhrazeném prostoru. Tato tlaková stanice může obsahovat maximálně 12 samostatně stojících TN (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů) nebo svazky TN obsahujících nejvýše 24 TN (přepočteno na nádoby s vodním objemem 50 litrů). Pracoviště, kde jsou umístěny hořlavé a hoření podporující plyny v počtu větším než platí pro jednopodlažní objekty, se musí vybavit zařízením pro detekci a indikaci hořlavých plynů s tím, které při dosažení 10% DMV (dolní meze výbušnosti) zabezpečí aktivaci optické a akustické signalizace. Při dosažení 20% dolní meze výbušnosti (DMV) musí být ukončena provozovaná činnost a opuštěn pracovní prostor. Zařízení detekce hořlavých plynů a par se považuje za vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení dle Vyhlášky o požární prevenci.
Pro provoz plnicích zařízení a tlakových stanic je nutné zpracovat Místní provozní řád. Pro používání samostatných nádob (vyprazdňování), jejich skladování a dopravu postačí zpracovat pokyny k obsluze včetně bezpečnostních zásad. Místní provozní řád a pokyny k obsluze musí být k dispozici na pracovišti. Pracovníci, kteří vyprazdňují jednotlivé nádoby nebo jinak s nimi manipulují (skladování, doprava apod.), musí být před pověřením touto činností
a pravidelně jednou za 3 roky prokazatelně poučeni v rozsahu pokynů k obsluze.

Technická pravidla TPG, technická doporučení TDG, technické instrukce TIN

Další požadavky na technická zařízení v plynárenství, která musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti, jsou uvedeny také v dalších normativních dokumentech tzv. technických pravidlech, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky.

Skladování, prodej a doprava tlakových nádob se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny (LPG)

Česká technická norma pro skladování TN LPG neexistuje. Pro projektování, stavbu, technické vybavení a provoz skladů LPG bez omezení skladovací kapacity, pro prodej lahví a kartuší i ve veřejné prodejní síti a dopravu LPG v kartuších, lahvích a sudech platí normativní dokumenty např. TPG 200 00 (technická pravidla gas). Tyto normativní dokumenty pro oblast LPG tvoří ČALPG (na základě dohody mezi Českým plynárenským svazem a Českou asociací LPG (ČALPG).

TPG rozlišuje tlakové nádoby na LPG na:

• Kartuše TN podle ČSN EN 417 naplněná pouze jednou plynem nebo směsí plynů pro zásobování přenosných plynových spotřebičů, ve kterých se tyto plyny spalují
• Láhev svařovaná nebo bezešvá TN k dopravě a skladování LPG s hmotností náplně max. 40 kg.
• Sud svařovaná TN s válecími obručemi k dopravě a skladování LPG s hmotností nad 40 – 300 kg

Sklady LPG

Rozdělení skladů na LPG je podobné jako u ČSN 07 8304, otevřené a uzavřené. Novým druhem skladu je klec na skladování a prodej lahví. Klec je tvořena kovovou nosnou konstrukcí, která je opatřena plechem nebo pletivem, zastřešena, umožňující bezpečně a spolehlivě skladovat lahve na plyny u čerpací stanice pohonných hmot, ve dvorech apod. Uskladňovací kapacita klece maximálně 1000 kg LPG a maximální půdorysná plocha klece 5 m2.
Objekty skladů musí být jednopodlažní, nepodsklepené, bez půdních prostorů. Podlaha nesmí být pod úrovní terénu. Požární bezpečnost skladů LPG se řeší dle ČSN 73 0804 s využitím požadavků TPG 200 00. Otevřený a uzavřený sklad se zřizuje v samostatných, jednopodlažních objektech vně budov nebo může být také přistavěn k objektu jiného účelu, kromě objektů podle ČSN 73 0831 a ČSN 73 0833.
Sklad LPG musí být označeny bezpečnostními značkami ČSN ISO 3864, ČSN EN ISO 7010.
Výměna vzduchu se zajišťuje zpravidla přirozeným větráním, a to nejméně dvěma větracími otvory (příčně větrání, otvory dle % podlahové plochy). Objekt skladu musí být chráněn před účinky atmosférické elektřiny. Je zakázáno vytápění skladu topidly s otevřeným ohněm. Sklady se mohou vytápět např. teplovodním nebo teplovzdušným systémem.

Klece na skladování a prodej lahví

Klec tvoří samostatný požární úsek. Požární bezpečnost se řeší dle ČSN 73 0804 s využitím požadavků TPG 200 00. Vzdálenost klece od výdejního zařízení pohonných hmot (LPG, CNG a LNG) je nejméně 6,5 m. Další požadavky jsou uvedeny v TPG 200 00.

Doprava plynů

Jak už bylo uvedeno plyny lze dopravovat v obalech175) (tlakové láhve, tlakové sudy, cisternové vozy železniční, silniční). Nejčastěji je ale doprava plynů realizována potrubím. Předpokladem k bezpečnému provozu dopravy plynů potrubím je těsnost potrubí. Pro zajištění těsnosti potrubí je potřeba splnit některé požadavky na potrubí: volba vhodného materiálu, kontrola svařovaného potrubí (ČSN EN 12732), vhodně zvolené příruby, kompenzátory, uzavírací ventily, havarijní uzávěry, plynoměry atd. Příslušnými normami jsou kladeny požadavky na odbornou způsobilost
resp. kvalifi kaci osob (ČSN 05 0705, ČSN EN 287-1, ČSN EN ISO 14731) provádějící svařované potrubí s příslušnou specifi kací.

Na hotovém potrubí je potřeba provést zkoušky pevnosti, tlakové zkoušky a zkoušky těsnosti. Zkoušky potrubí jsou prováděny podle materiálu potrubí nebo podle toho, pro které prostory je potrubí určené např. dle ČSN EN 1775, ČSN EN 12007-2. Za provoz plynového potrubí je odpovědná osoba odpovědná za provoz. Tato osoba musí mít k dispozici údaje o umístění plynovodu, popis a aktuální schéma plynovodu. Za údržbu plynovodu je odpovídá osoba odpovědná za provoz. Podrobnosti plynovodů jsou mimo českých technických norem řešené také v technických pravidlech pro plyn tzv. předpisy TPG. Tyto předpisy jsou zpracované Českým plynárenským svazem.

Provoz plynových zařízení

Zařízení, ve kterých se provádí výroba plynů, skladování plynů nebo jejich rozvod patří mezi vyhrazená technická zařízení resp. vyhrazená plynová zařízení podle vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti u těchto zařízení. Kontrolu dodržování právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení vykonává Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce podle zákona 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 21/1979 Sb. stanovuje povinnosti právnických osob, které vyrábí, montují, opravují nebo provádí údržbu vyhrazených plynových zařízení. Tyto činnosti lze provádět jen na základě oprávnění, resp. odborné způsobilosti pracovníků. Rozsah kontrol, revizí a zkoušek stanovuje vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. Pro provoz plynových zařízení jsou uvedeny také v ČSN 38 6405.