Elektrická požární signalizace

Elektrická požární signalizace (díle také EPS) patří mez vyhtazená požárně bezpečnostní zařízení.

Jejím hlavním úkolem je včas identifikovat požár již v jeho ranném stádiu. Dalším důležitým úkolem systému EPS je také opticky a akusticky varovat osazenstvo v prostorech, které mohou být ohroženy požárem.

Zařízení EPS tvoří soubor hlásičů požáru, kabelů, kabelových tras, ústředen EPS a další komponenty, jak ukazuje obrázek.

Obrázek komponenty tvořící systém EPS. Obrázek z normy ČSN EN 54-1

 

 

Je třeba podotknout, že za systém EPS se nepovažuje autonomní detekce a sugnalizace ani čidla detekce požáru, která jsou napojena v systémuelektronické zabezpečovací signalizace (EZS).

Komponenty EPS:

Hlásiče požáru

Hlásiče požáru patří mezi základní části systému EPS. Rozdělují se na samočinné a tlačítkové.

Tlačítkové hlásiče slouží pro ruční vyhlášení poplachu.

Hlásiče samočinné obsahují senzor (nebo senzory), pomocí kterého monitorují buď kontinuálně nebo v daných časových intervalech určitý fyzikální nebo chemický jev, spojený s požárem (kouř, teplota, vývin oxidu uhelnatého apod.).  Podle toho, který jev monitorují, rozdělujeme hlásiče na:

• hlásiče teplot
• hlásiče plamene
• hlásiče plynu
• hlásiče kouře
  • hlásiče kouře ionizační
  • hlásiče kouře optické
  • požární videodetekce (VFD - video fire detection)
  • hlásiče kouřové nasávací

Podle místa, ve kterém hlásiče vyhodnocují parametry požáru, můžeme hlásiče rozdělit na:

• bodové
• lineární

V praxi se rovněž můžeme setkat s multisenzorovými hlásiči, které v sobě kombinují několik způsobů detekce (např. teplotní hlásič a opticko-kouřový).

Ústředna EPS

Je zařízení, které přejímá a vyhodnocuje výstupní signály, vysílané hlásiči požáru. Mezi její další úkoly patří taktéž napájení celého systému EPS, předávání signálu do tzv. doplňujících zařízení EPS (viz níže), kontrola provozuschopnosti systému v pravidelných intervalech, indikace příslušných stavů (klid, porucha, poplach apod.), ovládání připojených zařízení a další.

V rozsáhlých objektech může být instalováno i několik ústředen, které mohou být zapojeny do tzv. hierachického systému. Ten je tvořen jednou hlavní ústřednou a vedlejšími ústřednami.

Hlavní ústředna přejímá a vyhodnocuje informace ze všech vedlejších ústředen.

Z hlavní ústředny pak například může vycházet signál požár na pult centralizované ochrany, který je umístěn na operačním a informačním středisku HZS ČR.

Ústředna se umísťuje zpravidla na místě s trvalou obsluhou (většinou na ohlašovně požárů) a musí být zajištěna proti neprávněné manipulaci nepovolanými sobami. Obsluha ústředny EPS musí být řádně proškolena.

Zařízení EPS se navrhují s možností jednostupňového nebo dvoustupňového vyhlašování poplachu.

Při jednostupňovém poplachu signalizuje ústředna EPS tzv. všeobecný poplach. Všeobecný poplach je optická, akustická, dotyková nebo kombinovaná signalizace požárního poplachu v objektu, která vyhlásí požární poplach v celém objektu a slouží pro zahájení evakuace osob a provedení nutných technických opatření na provozních zařízení podle dokumentace požární ochrany. Všeobecným poplachem se případně vyhlásí požární poplach jednotce požární ochrany (například jednotce hasičského záchranného sboru podniku).

Při dvoustupňové signalizaci poplachu ústředna signalizuje nejprve úsekový (pouze pro obsluhu ústředny EPS) a poté všeobecný poplach (tedy do celého objektu). Dvoustupňová signalizace poplachu je realizována prostřednictvím dvou časů t₁ a t₂.

Čas t₁ (do 1 minuty) začne běžet, jakmile z některého hlásiče začne do ústředny vycházet signál požár. Během tohoto času musí obsluha ústředny potvrdit příjem informace předepsaným úkonem na ústředně. Provede-li obsluha ústředny v čase t₁ předepsaný úkon, začne okamžitě běžet čas t₂ (do 6 minut), kdy musí obsluha ústředny nejdřív určit místo signalizovaného požáru a také zjistit skutečný stav na místě požáru (většinou se jde osobně podívat a provést průzkum).

Zjistí-li se, že jde o planý poplach, pak se provede předepsaný úkon na ústředně (většinou zpětné nastavení) a zastaví se čas t₂.

Jestliže skutečně v daném místě vznikl požár, může pak obsluha stisknout nejbližší tlačítkový hlásič, kterým se vždy rovnou vyhlásí všeobecný poplach.

Dojde-li z nějakých důvodů (úraz, nepřítomnost, nedbalost) k překročení časů t₁ nebo t₂, začne se rovněž signalizovat všeobecný poplach.

Dvoustupňová signalizace poplachu se realizuje většinou v průběhu pracovní doby za přítomnosti personálu - tzv. provoz ústředny v režimu DEN. Jednostupňová signalizace poplachu se většinou uskutečňuje v mimopracovní době - tzv. provoz ústředny v režimu NOC.

Doplňující zařízení EPS

Jsou to zařízení, která doplňují a rozšiřují funkci systému EPS. Jedná se především o zařízení dálkového přenosu (ZDP), obslužné pole požární ochrany (OPPO) a klíčový trezor požární ochrany (KTPO).

Zařízení dálkového přenosu je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, které samočinně předává informace o poplachových a poruchových stavech z ústředny EPS (tedy z chráněného objektu) na (většinou) pult centralizované ochrany (PCO), který je zpravidla umístěn na Operačním a informačním středisku HZS kraje (dále jen KOPIS). Přenos informací z chráněného objektu na PCO je řešen buď prostřednictvím kabelů, nebo rádiovým signálem, Zařízení dálkového přenosu se instaluje zejména tam, kde není trvalá obsluha ústředny EPS.

Obslužné pole požární ochrany (viz obrázek) slouží zejména potřebě jednotek požární ochrany při zásahu a umožňuje těmto jednotkám v případě požáru objektu externí obsluhu ústředny EPS. Umísťuje se obvykle v blízkosti vchodů do objektu předurčeného pro jednotky požární ochrany.

Obrázek: Obslužné pole požární ochrany:

 

 

Klíčový trezor požární ochrany je úschovný prostor, ve kterém je uložen objektový klíč, který umožňuje nenásilný vstup jednotek požární ochrany do všech střežených prostor. Umísťuje se na fasádě objektu nebo stojanu u vstupu do objektu předurčeného pro jednotky požární ochrany.

KTPO tvoří vnější dvířka, která jsou za normálního stavu blokována elektrickým zámkem. Při vyhlášení požárního poplachu dojde prostřednictvím ústředny EPS k odblokování elektrického zámku těchto dvířek ( v tuto chvíli je možné je otevřít pouhým tahem. Za vnějšími dvířky se nacházejí ještě vnitřní dvířka, která se otevřou speciálním klíčem. Tento klíč mají k dispozici jednotky požární ochrany. Teprve po odemknutí vnějších a vnitřních dvířek je možné vyjmout klíč, kterým se jednotky požární ochrany dostanou do objektu a do všech jeho vnitřních prostor.

Normativa týkající se EPS

Elektrickou požární signalizací se normativně zabývají celkem 3 technické předpisy. Základní podmínkou pro navrhování elektrické požární signalizace v rozsahu požárně bezpečnostního řešení jsou stanoveny v normě ČSN 73 0875 - Požární bezpečnost staveb - Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení.

Dalším technickým předpisem, řešícím zejména projekt EPS je norma ČSN 34 2710 - Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba.

Požadavky na jednotlivé komponenty EPS atd. jsou řešeny v souboru norem ČSN EN 54-X.

Zkoušky činnosti za provozu, funkční zkoušky, koordinanční funkční zkoušky

U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti EPS za provozu, a to:

• 1x za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
• 1x za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které EPS ovládá.

Tyto lhůty lze na základě příslušných dokumentací zkrátit. Zkoušky činností EPS při provozu se provádějí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení.

Tak jako u jiných požárně bezpečnostních zařízení, tak také u EPS musí být před uvedením do provozu provedena funkční zkouška. EPS však může tvořit mnoho komponentů. Pokud jsou tedy na EPS připojena doplňující a ovládaná nebo monitorovaná zařízení, musí být po provedení dílčích funkčních zkoušek jednotlivých komponentů a jednotlivých napojených systémů a zařízení provedena navíc ještě tzv. koordinančí funkční zkouška celého systému. Koordinančí funkční zkouškou se vyzkouší celý systém, zda funguje jako celek. Koordinační funkční zkouška musí být provedena, jak již bylo zmíněno, před  uvedením zařízení do provozu (jde o tzv. výchozí koordinační funkční zkoušku) a dále pak alespoň jednou za rok je nutno provést tzv. periodickou koordinační funkční zkoušku. Koordinační funkční zkoušku řídí zkušební technik EPS a koordinuje ji projektant PBŘ za přítomnosti zkušebních techniků všech připojených a ovládaných a doplŇujících zařízení. O provedené zkoušce musí být vyhotoven doklad včetně vyhodnocení výsledků zkoušky.