33 Požárně nebezpečný prostor a odstupové vzdálenosti

Ve vyhlášce o technických podmínkách požární ochrany staveb je uvedeno, že u požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem.

Požárně nebezpečný prostor je prostor kolem hořící stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru:

• sáláním tepla od požárně otevřených ploch (plocha v obvodových stěnách nebo střešních pláštích, kterou při požáru sálá teplo vně stavebního objektu) obvodových konstrukcí a střešních plášťů,
• padajícími hořlavými částmi konstrukcí.

Pro obě varianty se stanovuje odstupová vzdálenost, výsledný odstup je větší z obou údajů.

Pro nevýrobní objekty je stanoveno, kdy mohu být v požárně nebezpečném prostoru umístěny jiné objekty. Je to např. pouze tehdy, jsou-li jejich obvodové stěny, umístěné v požárně nebezpečném prostoru, bez požárně otevřených ploch a druhu DP1 nebo mají-li povrchové úpravy z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2. U zateplení obvodových stěn musí povrchová úprava těchto stěn vykazovat index šíření plamene i_s = 0. Střešní plášť musí být bez požárně otevřených ploch.

Obdobným způsobem je definováno, jaké konstrukce, objekty a zařízení mohou být umístěny v požárně nebezpečném prostoru výrobního objektu.

Odstupová vzdálenost se musí porovnat s bezpečnostní vzdáleností podle Vyhlášky o požární prevenci. Pro vymezení požárně nebezpečného prostoru se použije větší z těchto vzdáleností.

Tabulka - Bezpečnostní vzdálenosti:

^a)    Je-li kolej železniční trati na náspu, zvětšuje se vzdálenost o dvojnásobek výšky náspu. Je-li volný sklad-stoh položen alespoň o 6,0 m výše než kolej železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60,0 m.
^b)    Od činné hranice skládky.
^c)    Volný sklad sena slámy může mít objem nejvýše 4000 m³. Jako jeden sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů, jejíž celkový objem není větší než 4000 m³.
^d)    Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN 73 0804.

Stanovení odstupových vzdáleností od požárně otevřených ploch

Odstupová vzdálenost (d) se určuje pro každý úsek samostatně. Pro určení odstupové vzdálenosti je rozhodující:

• velikost požárně otevřených ploch,
• hustota tepelného toku z posuzovaného požárního úseku.

Hustota tepelného toku je určena:

• u zcela požárně otevřených ploch je dána výpočtovým požárním zatížením p_v posuzovaného úseku, které se zvýší podle konstrukčního systému objektu:
  • smíšený k.s. + 5 kg.m^-2
  • hořlavý k.s. (DP2) + 10 kg.m^-2
  • hořlavý k.s. (DP3) + 15 kg.m^-2
• u částečně požárně otevřených ploch obvodových stěn hodnotou 60 kW.m^-2 (odpovídá p_v=15 kg.m^-2),
• u požárně otevřených ploch střešních plášťů hodnotou 87 kW.m^-2 (odpovídá p_v=30 kg.m^-2).

Postup stanovení odstupové vzdálenosti:

• Vymezení obvodové stěny (nebo průmětu střešního pláště) PÚ, stanovení jejich celkové plochy S_p = l . h_u (může být nejvýše rovna ploše obvodové stěny, stanovuje se co nejmenší, aby procento požárně otevřených ploch bylo co nejvyšší – nejméně 40%).
• Stanovení velikosti požárně otevřených ploch

S_po = S_po + k₂ . S_po2 + k₃ . S_po3 (k₂, k₃ ... tab.)

• Stanovení procenta požárně otevřených ploch

• Odstupová vzdálenost podle hustoty tepelného toku z ČSN 73 0802.

Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje-li tato hodnota 40 %, požárně otevřené plochy jsou poměrně malé nebo vzájemně vzdálené, stanovuje se odstupová vzdálenost jednotlivých požárně otevřených ploch.

Tabulka - Hodnoty odstupových vzdáleností d od ploch požárních úseků

pokračování

Tabulka - Hodnoty odstupových vzdáleností d od jednotlivých otvorů

pokračování

Obrázek - Požárně nebezpečný prostor stavebního objektu - sálající plochy

Stanovení odstupových vzdáleností od padajících částí konstrukcí

Při stanovení odstupových vzdáleností se musí současně posoudit, zda nedojde v případě požáru k padání hořících částí stavebních konstrukcí, zejména druhu DP3 (části obvodových plášťů, střešní pláště). Předpokládá se, že tyto konstrukce mohou padat v odchylce 20°od svislé roviny, tj.:

d = 0,36 . výška pádu hořlavé části stavební konstrukce

Při posuzování odstupových vzdáleností střešních plášťů se předpokládá, že u plášťů se sklonem do 45° k padání hořících částí nedochází.

Zásady stanovení odstupových vzdáleností a vymezování požárně nebezpečných prostorů je obdobné jako u nevýrobních objektů, analogicky se stanovují odstupy u stavebních objektů od požárně otevřených ploch a od padajících hořících částí stavebních konstrukcí.

Navíc se stanovují odstupy od volných skladů a otevřených technologických zařízení a od kabelových, potrubních a dopravníkových pásů, technických a technologických věží (např. stožárů).

Obrázek - Požárně nebezpečný prostor - padající hořící konstrukce střešního pláště

Odstupová vzdálenost volných skladů hořlavých látek se určuje v závislosti na jeho:

• půdorysných rozměrech,
• výšce skladování,
• hustotě tepelného toku.

Při stanovení odstupové vzdálenosti od volných skladů:

• Délka l [m] – strana posuzovaného volného skladu.
• Výška h_u [m] – průměrná výška skladované hořlavé látky zvýšená o předpokládanou výšku plamenů, nejméně o:
  • 3,0 m pro nízkou hustotu tepelného toku,
  • 4,5 m pro střední hustotu tepelného toku,
  • 6,0 m pro vysokou hustotu tepelného toku.
• Podíl ploch p_o = 100%, kromě skladů volně nasypaných látek, kde je po 80% nebo 60% podle vlastností z hlediska tření těchto látek.
• Hustota tepelného toku z požárně otevřené plochy se určí podle charakteru volně skladovaných látek.
  • Nízká hustota tepelného toku vyjádřená ekvivalentní dobou trvání požáru 15 minut
  • Střední hustota tepelného toku vyjádřená ekvivalentní dobou trvání požáru 50 minut
  • Vysoká hustota tepelného toku vyjádřená ekvivalentní dobou trvání požáru 120 minut