11 Posuzování požárního nebezpečí. Zpracování posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

Posuzování požárního nebezpečí

Posuzování požárního nebezpečí je jedním ze základních kamenů požární prevence resp. požární ochrany. Oblast požární prevence je charakterizována svými preventivními opatřeními, která mají za cíl zabránit škodám, které způsobují požáry a jiné mimořádné události. Preventivní opatření v oblasti požární prevence můžeme shrnout takto:

• zabránení vzniku požárů nebo jiným mimořádným událostem
• zabránění rozšíření požáru (různá preventivní opatření)
• vytvořit podmínky pro zajištění rychlého a účinného zásahu jednotek požární ochrany
• zajištění evakuace osob, zvířat, majetku
• návrh opatření požární ochrany

Zabránení vzniku požáru je nejúčinnějším opatřením, jehož cílem je vyloučit vznik požáru. Samozřejmě i přes různá opatření může dojít z různých důvodů ke vzniku požáru např. vlivem chemické reakce. Zabránění vzniku a rozšíření požáru se může provést různými způsoby, např. už v průběhu projektování stavby návrhem stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení apod.

Všechna tato preventivní opatření, přijatá vzhledem k možnému požáru, mají jedno společné. Jsou charakterizována tím, že musí být navržena ještě před vznikem požáru, a teprve po jeho vzniku nabývají účinnosti.

Další opatření jsou spíše represivního charakteru s cílem zdolávání požáru. Aby mohlo být tohoto cíle dosaženo, je potřeba posoudit požární nebezpečí a stanovit celou řadu požadavků, opatření, sil a prostředků proto, aby byl požár včas zjištěn a mohl být proveden rychlý a účinný zásah jednotek požární ochrany. Zdolávání požáru musí samozřejmě probíhat tak, aby škody vzniklé požárem nebyly neúměrně zvyšovány špatným zásahem jednotek požární ochrany (např. použitím nevhodné hasební látky). Účelem preventivních opatření je zajištění podpory při zásahu jednotek požární ochrany (např. zásobování požární vodou, návrh elektrické instalace pro požárně ěbezpečnostní zařízení apod.).

K dosažení už zmíněného cíle tzn. zabránit škodám způsobeným požárem, je potřeba celé řady znalostí. Prvním předpokladem je rozpoznat nebezpečí, ze kterého by mohlo dojít k požáru a tím dojít ke škodám. K tomu slouží posuzování požárního nebezpečí. Úkolem posuzování požárního nebezpečí je zjistit a posoudit všechna požární nebezpečí objektu. Objektem posuzování může být stroj, zařízení, technologie, budova, ale také celý provoz. Význam posuzování požárního nebezpečí je v požární prevenci veliký. Včasné rozpoznání požárního nebezpečí umožňuje odvrátit nebo stanovit takové opatření, aby požární nebezpečí nemohlo vzniknout vůbec nebo bylo omezeno na přijatelnou úroveň.

Posuzování požárního nebezpečí je neustálý proces zjišťování a vyhledávání požárního nebezpečí a děje např. během výroby, při opravách a údržbě nebo při poruchách zařízení, strojů nebo i celého provozu.

Závěrem je nutné uvést, že posuzování požárního nebezpečí není nic jiného než postupné zhodnocení objektu a zjištění:

• jak může vzniknout požár
• jaké jsou možnosti rozšíření požáru
• jaká opatření jsou potřeba pro případ požáru (vybavení požárně bezpečnostními zařízeními, hasícími přístroji apod.)
• jaká opatření jsou potřeba pro evakuaci osob, zvířad a majetku

Posuzování požárního nebezpečí velkých provozů se může provádět zvlášť. Výrobní podniky se mnohdy skládají z technologicky rozsáhlých  provozů a k nim navazujících dalších technologií. V takových případech je vhodné posuzované objekty rozdělit na menší celky. Pro některé objekty stejného druhu např. zařízení, stroje se posouzením mohou zjistit stejné výsledky. Nicméně následným umístěním stroje do různých provozů se provozní podmínky tohoto stroje mohou změnit a je potřebné provést opětovné posouzení požárního nebezpečí s ohledem na konkrétní podmínky.

Odpovědnost za posuzování požárního nebezpečí objektů nebo v objektech je určena zákonem. Dle § 2 odst. 2 Zákona o požární ochraně právnické a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které uužívají k provozování činností. Ministerstvaa jiné státní orgány plní obdobné povinnosti uložené jinak Zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, tzn. mají stejné povinnosti.

Na osobu provádějící posuzování požárního nebezpečí jsou kladeny také požadavky. Musí znát velmi dobře posuzovaný objekt a být seznámena s jeho provozem. Musí mít odborné znalosti v oblasti požární ochrany. Tato odbornost je dána § 11 Zákona o požární ochraně. Posuzování požárního nebezpečí může být prováděna kolektivně, nicméně je vhodné určit vedoucího tohoto kolektivu.

Postup posuzování požárního nebezpečí

Vztah mezi posuzováním požárního nebezpečí a Zákonem o požární ochraně (Vyhlášky o požární prevenci) je zásadní. Způsob posuzování požárního nebezpečí se používá u stanovení podmínek požární bezpečnosti u činností se zvýšeným požárním nebezpečím dle § 5 Vyhlášky o požární prevenci, kde se také posuzuje požární nebezpečí resp., stanovují se podmínky požární bezpečnosti k zabránení vzniku a šíření požáru a ochraně osob, zvířat a majetku. Posuzování požárního nebezpečí se provádí také u činností s vysokým požárním nebezpečím dle § 16 Vyhlášky o požární prevenci. Při posuzování požárního nebezpečí u činností s vysokým požárním nebezpečím  se postupuje obdobně jako u stanovení podmínek požární bezpečnosti u činností se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 15 Vyhlášky o požární prevenci), přičemž se klade zvláštní důtraz na případné kumulativní účinky požárního nebezpečí. Postup posuzování požárního nebezpečí u činností s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 Zákona o požární ochraně) bude popsán podrobněji.

Vznik požáru

Předpokladem pro vznik a průběh požáru je existence hořlavého souboru (hořlavá látka a oxidační prostředek). U hořlavých látek vycházíme nejen z požárně technických charakteristik (dále jen "PTCH"), ale také z jejich fyzikálně-chemických vlastností, složení, formy výskytu, množství, tozmístění, apod. Hlavním oxidačním prostředkem při požáru je vzdušný kyslík. Změnou koncentrace kyslíku se mění také PTCH látek. Kyslík se může vyskytovat také jako chemicky vázaný.

Zápalná teplota resp. zápalný zdroj, je další předpoklad pro vznik požáru. Může vzniknout různými způsoby. Např. změna chemické energie na tepelnou, tření, náraz, mechanický jev, otevřený oheň, kouření, jiskry, žhnutí, horké plochy apod. Zápalných zdrojů je celá řada, avšak jen některé jsou schopné vznítit hořlavý soubor. Zvláštním projevem je také samovznícení, tzn. energie potřebná pro zapálení hořlavého souboru vznikne uvnitř tohoto souboru. Účelem posouzení je určit pouze ty zápalné zdroje, které přicházejí u posuzovaného objektu v úvahu.

Možnost rozšíření požáru

Šířením požáru se všeobecně rozumí zvětšování požárem zachvácených ploch (plošné rozšíření) v místnostech, budovách nebo na volném prostranství. Šíření požáru je prováděno formou sdílení tepla (vedení, proudění sálání). Vedenía proudění se projevuje mezi místnostmi nebo požárními úseky, sálání (tepelný tok) se objevuje převážně mezi stavebními objekty. Požár se může šířit následujícími formami:

• rozšíření požáru v posuzované místnosti (prostoru)
• rozšíření požáru do dalších místností  (prostorů, celého požárního úseku)
• rozšíření požáru do dalších požárních úseků
• rozšíření požáru mimo objekt

Další kritéria pro posouzení možnosti šíření požáru jsou také hořlavý soubor, charakter stavby, technická a technologická zařízení, meteorologické poodmínky a jiné zvláštnosti.

Popis stavebního objektu

Na rozvoj požáru ve stavebním objektu má podstatný vliv dispoziční a konstrukční uspořádání. Posouzení stavebního objektu obsahuje:

• počet nadzemních podlaží , určení výšky objektu
• půdorysná plocha požárního úseku s posuzovanou činností
• popis konstrukcí stavebního objektu (např. požární odolnost)
• vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními
• vybavení objektu technickými zařízeními (vytápění, výtahy, větrání)

Technická a technologická zařízení

Častou příčinou požáru jsou technická a technologická zařízení (dopravníkové zařízení, potrubní systémy, rozvodyelektřiny, vytápění, vzduchotecnika apod.). Tato zařízení prostupují stěnami a stropy, prostupy je potřeba utěsnit, u potrubních systémů je potřeba řešit hořlavost rozváděných látek. Největší riziko představují kabelové rozvody a vzduchotehcnika. U dopravníkových zařízení je důležitá hořlavost dopravovaných látek a prostupy požárními stěnami a stropy. Pro technická a technologická zařízení jsou stanoveny normativní požadavky v ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804, popř. v dalších navazujících normách Obecně platí, že tyto rozvody se vedou v instalačních šachtách nebo kanálech. Při posuzování požárního nebezpečí je potřeba věnovat pozornost těmto zařízením.

Podmínky pro zajištění rychlého a účinného zásahu jednotek požární ochrany

Přenosné hasící přístroje

Přenosné hasící přístroje (dále jen "PHP") jsou zpravidla prvním hsebním prostředkem při vzniku požáru. Jejich účinnost je závislá na počtu, druhu a umístění (znalost použití je předpokládána). Projektovaný počet PHP se určí podle norem požární bezpečnosti staveb (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo dalších specifických norem např. ČSN 73 0833, ČSN 73 0835). Počet PHP je možné také určit podle zvláštního právního předpisu. Nelze-li počet a typ PHP s požadovanou hasící schopností určit podle zvláštního právního předpisu nebo české technické normy, stanoví se podle Vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Stanovení míst, kde lze předpokládat vznik a šíření požáru

Při posuzování objektu se určí kritická místa vzniku a šíření požáru a jejich vyhodnocení z hlediska určení nejsložitější varianta požáru.

Síly a prostředky pro likvidaci požáru

Posuzuje se místo s nejsložitější variantou vzniku požáru. stanovují se časové a prostorové parametry nejsložitější varianty požáru, tzn. časové intervaly mezi vznikem požáru a začátkem hasebních prací, plocha požáru, množství hasebních látek, stanovení požadavků na speciální hasební látky, počet zasahujících hasičů, požární technika apod. Nejsložitější varianta požáru (výpočet ) se může určit a také nahradit zpracovanou dokumentací požární ochrany - Dokumentace zdolávání požáru.

Požárně bezpečnostní zařízení a opatření pro zjištění, ohlášení a vyhlášení požárního poplachu

V případě požárně bezpečnostních zařízení se posuzuje, zda v místech s vysokým rizikem vzniku požáru je možno toto riziko snížit instalaci požárně bezpečnostních zařízení. Výčet požárně bezpečnostních zařízení je dán Vyhláškou o požární prevenci. Pro včasné zjištění požáru, vyhlášení požárního poplachu a ohlášení požáru se může využít např. elektrická požární signalizace (požárně bezpečnostní zařízení) nebo jiné opatření např. trvalý dozor.

Hodnocení evakuace osob, zvířat a majetku

Pro stanovení podmínekevakuace osob z objektu je důležité znát počty osob, stav a stáří osob, požární bezpečnost stavby, stanovený průběh evakuace apod. Při stanovení počtu osob se může vycházet ze skutečných projektových hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby nebo se může vycházet z maximálního počtu osob zdržujících se v objektu. Evakuace zvířat se týká především zemědělských staveb, evakuace je posuzována dle ČSN 73 0842 - PBS - Zemědělské objekty. Při posuzování evakuace je důležité vymezení únikových cest a jejich údaje (druh, počet, délka a šířka). Na základě těchto údajů a počtu evakuovaných osob, zvířat a materiálu se může posoudit, zda jsou únikové cesty vyhovující. Evakuace osob je závislá na organizaci evakuace, která je důležitá hlavně u osob neschopných nebo se sníženou schopností pohybu. Tyto požadavky musí být řešenou formou zpracovaných požárních evakuačních plánů, požárních poplachových směrnic apod.

Návrh opatření

Na základě výsledků posuzování požárního nebezpečí se stanovují opatření požární ochrany, která slouží k odstranění nedostatků zjištěných při posuzování. Opatření jsou nejčastěji organizačního a technického charakteru, ale mohou se také navrhnout i jiná opatření. Návrhy opatření jsou podrobněji popsána v této kapitole.

Zpracování posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

O začlenění do kategorie provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí dle § 4 Zákona o požární ochraně si právnické a podnikající fyzické osoby rozhodují samy. V případě nesprávného začlenění do kategorie provozované činnosti podle požárního nebezpečí o jejím začlenění rozhodne příslušný orgán státního požárního dozoru (§ 4 odst. 5 Zákona o požární ochraně). Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 Zákona o požární ochraně), jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1 Zákona o požární ochraně) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (dále jen "PPN") z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

Obsah posouzení požárního nebezpečí, jeho schvalování, plnění opatření a odpovědnost

PPN obsahuje zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků, stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku a návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění (§ 6a Zákona o požární ochraně). Podrobnosti jsou uvedeny v § 16 Vyhlášky o požární prevenci.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají PPN v jazyce českém a ve dvou vyhotoveních (§ 40 odst. 7 a 8 Vyhlášky o požární prevenci) ke schválení orgánu státního dozoru (§ 31 odst. 1 písm. e) Zákona o požární ochraně) před zahájením jimi provozované činnosti. Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že PPN předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného dokladu. Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného PPN Zákon o požární ochraně ukládá plnit. V případech, kdy dojde u právnické nebo podnikající osoby ke změně charakteru, podmínek nebo rozsahu provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím, tato osoba  bez zbytečného odkladu písemně o této skutečnosti uvědomí orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů PPN doplní, přepracuje nebo předloží ke schválení nové PPN.

Zpracovatel PPN - osoba odborně způsobilá (§ 11 Zákona o požární ochraně) je odpovědná za věcnou a formální správnost PPN).

Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím se postupuje obdobně jako při určování podmínek požární bezpečnosti u činností se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 15 odst. 1 až 3 Vyhlášky o požární prevenci).

Způsob posuzování požárního nebezpečí se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového PPN, popřípadě na odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 Zákona o požární ochraně).

§ 6a Zákona o požární ochraně - zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků vždy obsahuje:

• popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií, zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená projektová dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů.
• zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení, uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko bezpečnostních parametrů vyskytujích se látek, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických charakteristik určenýých jako rozhodné a potřebné pro stanovení preventivních opatření
• vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují
• zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojl energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.),
• zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záhranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec obsahuje:
  • stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho šíření, a vyhodnocení těchto míst z hlediska určení nejsložitější varianty požáru
  • posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu
  • určení počtu a druhů hasících přístrojů a porovnání se skutečným stavem
  • stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější varianty požáru, potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy
• popis možných následků požáru, kde se uvedou rozumně předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných technických zařízení.

Zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace požáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požáru (§ 34 Vyhlášky o požární prevenci). V takovém případě dokumentace zdolávání požáru tvoří nedílnou součást PPN.

Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob a majetku (vlastní systém na řešení havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.) Systémová řešení se specifikují v návrzích na opatření.

Součástí posouzení požárního nebezpečí - PPN (§ 29 Vyhlášky o požární prevenci)

Součásti PPN z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku je:

• údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejtříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce
• určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují, s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp. kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím účinnosti této právní úpravy
• jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí, je-li zpracovatelem podnikatel pak též údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se na zpracování PPN podílí 2 a více zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční sestavení dokumentu jako celku.
• rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle postupu uvedeného v § 16 Vyhlášky o požární prevenci
• přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje a obsah dokumentu

V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím současně jiným právním předpisem (zákon č. 59/2006 Sb.) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů a ty to obsahují i hodnocení požárního nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídajícím způsobem zpracování požadavkům § 6a Zákona o požární ochraně a rozsahem Vyhlášky o požární prevenci, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za PPN podle Zákona o požární ochraně.