16 Výkon státního požárního dozoru a Státní kontrola, dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně

Požární ochrana je fenomén, se kterým se setkáváme téměř na každém kroku. Proto jsou státem vytvořena pravidla, která stanovují povinnosti adresátů státní správy. Aby tato pravidla byla dodržována, jsou zřízeny kompetentní správní úřady, jejichž úkolem je dohlížet na dodržování povinností a tím zajistit ochranu veřejného zájmu, čímž požární bezpečnost bezesporu je. nelze předpokládat , že každá povinná osoba (osoba, která je povinna plnit konkrétní povinnosti) se bude chovat uvědoměle a odpovědně a všechny své povinnosti si bude svědomitě plnit. Proto vznikl orgán státního požárního dozoru, jehož hlavní náplní je udržovat stav požární bezpečnosti na přijatelné úrovni. Tím je naplňována i Listina základních práv a svobod, ve které je mimo jiné uvedeno, že každý má právo na život. V praxi nelze zcela vyloučit nebezpečí vzniku požáru, neboť absolutní bezpečnost neexistuje. Pokud bychom se k ní chtěli přiblížit, náklady na její zajištění by byly neadekvátní. Výčet činností státního požárního dozoru doplňuje celá řada dalších činností Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen "HZS ČR"), mezi které patří tvorba pravidel chování (právní či jiné předpisy), ukládání sankcí, preventivně výchovná činnost, přezkušování uchazečů o odbornou způsobilost a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti či řešení nejrůznějších podání včetně stížností.

Výkon státního požárního dozoru představuje několik Zákonem o požární ochraně definovaných činností. Tvoří podmnožinu výkonu státní správy, kterou vykonávají příslušníci HZS ČR. Tito příslušníci musí mít zvláštní odbornou způsobilost, kterou si musí prodlužovat každých 5 let. Výkon státní správy na úseku požární ochrany tvoří ucelený, smyslupný celek, který v sobě zahrnuje celou řadu činností.

Cílem veškerého konání je předcházení vzniku požáru a omezení jeho šíření, v případě jeho vzniku

Státní požární dozor se vykonává:

• kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně
• posuzováním územního a regulačního plánu, podkladů k územnímu souhlasu a dookumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k určeným stavbám nebo zařízením , dokumentace určených staveb neboo zařízení, projektové dokumentaci určených staveb, dokumentace ke změně v užívání určených staveb, dokumentace vybraných staveb, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavbypřed jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky
• ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace uvedené v bodu 2 včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek
• posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti
• schvalování posouzení požárního enbezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím
• zjišťováním příčin vzniku požárů
• kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany,
• ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků při kontrolní činnosti a kontrolou plnění těchto opatření

Zákon o požární ochraně ukládá povinnosti všem právnickým a fyzickým osobám, ministerstvům a jiným státním úřadům, obcím. Ne u všech těchto "subjektů" se ale výkon státního požárního dozoru vykonává.

Státní požární dozor se nevztahuje na:

• útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpočnostní informační služby a Vězeňské služby v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené kontroly podle zvláštních předpisů
• báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní bbáňské správy, která vyknává státní správu na tomto úseku
• námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů
• drážní vozidla a říční plavidla s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů
• objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky
• vojenské oobjekty, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenskézáchranné útvary a právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany. V těchto objektech vykonává požární dozor Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany

Ustanovení Zákona o požární ohraně se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána

K zajištění veškeré agendy výkonu státní správy na úseku požární prevence je cca necelých 600 tabulkových míst u HZS ČR. V těchto počtech se vydává na sto tisíc stanovisek pro řízení dle stavebního zákona, provádí se desítky tisíc požárních kontrol, schvalují se desítky posouzení požárního nebezpečí, zpracovávají se tisíce spisů o požáru a vedou se stovky řízení o přestupku nebo jiném správním deliktu. Více informací je možné získat ze statistických přehledů, které tvoří tradičně březnovou přílohu časpisu 112 a také jsou zveřejněny na webových stránkách.

Bod 1., 7. a 8. - Kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, kontrla připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků při kontrolní činnosti a kontrola těchto opatření.

Kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně se provádí formou požárních kontrol. Účelem požárních kontrol je dozorovat je dozorovat, jak jsou dodržovány předpisy o požární ochraně při běžném provozu činnosti nebo chívání oobyvatel. Kontroly jsou jedním z nástrojů pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry. Kontrolní orgán zajišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů. Kontrolní činnost se vykonává srovnáváním normativních požadavků (tj. požadavků právních předpisů o požární ochraně) se skutečným stavem na místě kontroly v daném čase. Za předpisy o požární ochraně se považují Zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy upravující povinnosti na úseku požární ochrany. K porušení povinnosti dojde tehdy, jestliže ten, kdo byl k něčemu povinen, se choval jinak, než se podle povinností chovat měl. Neplnění povinností ohrožuje různou intenzitou práva a potřeby jednotlivých občanů i zájmy spoelčnosti. Požární kontroly se provádí u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob zpravidla na místě provozování jejich činnosti a u fyzických osob pouze v defnovaných případech. Kontrolní činnosti podléhá také činnost obcí, které plní povinnosti vyplývající ze samostané působnosti. Do této části patří zejména kontrola připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany obce. Dále obec plní obdobné povinnosti uložené právnickým a podnikajícím fyzickým osobám. Příslušníci se při kontrole prokazují pověřením ke kontrole, která má podobu průkazu předkládaného současně se služebním průkazem nebo jednorázovým písemným pověřením ke kontrole.

Procesní stránka kontrolní činnosti je upravena kontrolním řádem, který je účinný od 1.1.2014. Drobné odlišnosti od obecné úpravy kontrolního řádu jsou zakotveny ve speciálním předpisu, který má přednost před obecnou úpravou. Tímto speciálním předpisem je Zákon o požární ochraně.

Při požární kontrole může být kontrolována požární ochrana v celém rozsahu zákonných povinností - komplexní kontrola nebo částečně v rozsahu, který si určí orgán státního požárního dozoru - tématická kontrola. Základní povinností kontrolujícího je zjistit skutečný stav věci, nikoliv však v jeho absolutní úplnosti, nýbrž pouze v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu a s ohledem na efektivnost a hospodárnost celého procesu.

Kontrola je vykonávána vždy z moci úřední. Správní úřad má vrchnostenské postavení vůči kontrolované osobě. Je vždy na rozhodnutí kontrolního orgánu, zda bude kontrola provedena. Na provedení kontroly není právní nárok. Tzn., že ani v případě, že kontrolní orgán obdrží podnět ke kontrole, je na jeho uvážení zda kontrolu provede či ne. Samozřejmě, že jeho uvážení bude podloženo řádným vyhodnocením konkrétní situace.

Kontrolní činnost vykonávají příslušníci hasičských záchranných sborů krajů (dále jen "HZS krajů"). Každý ze 14 HZS krajů musí mít zpracován roční plán kontrol, který schvaluje ředitel HZS kraje. Zpracování ročního plánu kontrol má svá pravidla, kontroly nejsou plánované náhodně. Účelem kontroly je odstraňovat rizika, proto se výběru subjektů ke kontrole věnuje velká pozornost. Analyzují se data z databáze statistického sledování požárů (dále jen "SSU"), analyzují se výsledky z předchozích kontrol a sleduje se a vyhodnocuje aktuální situace v České republice i v zahraničí apod. Obdobně se připravují programy kontrol, program tematické kontroly se zaměřuje na nejvíce rizikové povinnosti a pak teprve na povinnosti, jejichž porušení je méně závažné. Mezi povinnosti, jejichž nedodržení může mít v praxi fatální následky, jsou jistě volné únikové cesty či provozuschopná požárně bezpečnostní zařízení. V případě potřeby jsou celorepublikově vyhlašovány Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím HZS ČR (dále jen "MV-GŘ HZS") jednotné kontrolní akce, např. u provozovatelů ubytovacích zařízení. Zahájení kontroly má svá pravidla, která jsou dána kontrolním řádem. Příslušník vykoná kontrolu kontrolou vyžádané dokumentace  a fyzickou kontrolou na vybaných pracovištích. Zjištěné nedostatky popíše ve výsledném materiálu z kontroly, kterým je protokol o kontrole a současně určí lhůtu, ve které je kontrolovaná osoba povinna písemně zaslat zprávu o odstranění závad. Protokol o kontrole může příslušník vyjonávající kontrolu zaslat datovou schránkou nebo jiným způsobem upraveným ve správním řádu, popř. doručit osobně. Doručením protokolu z kontroly kontrolovaná osoba nabyla možnost seznámit se s kontrolními závěry a případně proti nim vznést námitky.

Proti kontrolnímu zjištění je možné vznést námitky dle kontrolního řádu. Námitky musí být zdůvodněné, tzn. že z nich musí být zřejmé, v čem jsou shledávány nedostatky kontrolních zjištění a proč. Není dostačující obecně vyjádřit nesouhlas s obsahem kontrolních zjištění. Námitky, z nichž není zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují nebo u nichž chybí odůvodnění, se zamítají jako nedůvodné. Obdobně se zamítají námitky podané opožděně nebo neprávněnou osobou. Vyřízení námitek je neformálním vyřízením, nevydává se rozhodnutí. Kontrolní úřad nepočítá s žádným jiným prostředkem obrany.

Kontrola je ukončena marným uplynutím lhůty pro podání námitek, nebo jejich vypořádáním či zamítnutím.

V případě, že kontrolovaná osoba nebo povinná osoba při kontrole nespolupracuje či jinak ztěžuje výkon kontroly, může jí být uložena pokuta za přestupek či správní delikt. Řízení pokutě může být vedeno souběžně s výkonem kontroly. V případě, že je zjištěno porušení předpisů o požární ochraně, může být zahájeno správní řízení o uložení sankce, což již ale není výkonem kontroly. Protokol o kontrole slouží jako podklad pro toto sankční řízení. Pokud má kontrolor poodezření, že byly porušeny povinnosti, k jejichž řešení je kompetentní jiný správní úřad, je povinen tuto skutečnost věcně příslušnému správnímu úřadu ohlásit.

Je nutné si uvědomit, že kontrolní orgán nemůže nikdy provést kontrolu, a to ani komplexní, v takovém rozsahu,aby zkontroloval vše do největších detailů. Předmětem kontroly je vždy vybraný "vzorek" a proto nikdy nelze spoléhat na to, že "po kontrole hasičů je vše v pořádku". Detailní kontrolní činnost provádí vždy provozovatel činnosti, v rámci své interní kontroly.

Správní orgán, který provedl kontrolu, při které byly zjištěny nedostatky, může zahájit správní řízení, ve kterém uloží odstranění zjištěných nedostatků. Odstranění těchto nedostatků může být ověřeno formou kontrolní prohlídky.

Bod 2. - Posuzování podkladů a projektové dokumentace ve smyslu § 31 b) Zákona o požární ochraně

Posuzování projektové dokumentace k novým i měněným stavbám a ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb v rámci řízení dle stavebního zákna lze zjednodušeně označit za "stavební prevenci". Na rozdíl od ostatních oblastí státního požárního dozoru, stavební prevenci vykonává i MV-GŘ HZS ČR a to u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů nebo u staveb, které si vyhradí. Ostatní stavby posuzují místně příslušné HZS krajů.

Orgány státního požárního dozoru při výkonu stavební prevence vystupují jako dotčené orgány státní správy proo řízení vedená podle stavebního zákona. Tzn., že celé řízení vede vždy místně příslušný stavební úřead. Vždy se jedná o výkon státní správy na žádost, přičemž musí být dodržovány správní lhůty k vyřízení podání. Okruh staveb, u kterých se vykonává či nevykonává tento druh státního požárního dozoru je definován Zákonem o požární ochraně. Posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby. Základní podmínky požární ochrany a požární bezpečnosti staveb jsou stanoveny Zákonem o požární ochraně a v podrobnostech vymezeny jeho prováděcími předpisy, v návaznosti na kodex norem požární bezpečnosti staveb ČSN 73 08xx a dalších navazujících ČSN. Výsledkem posuzování podkladů a projektové dokumentace staveb je závazné stanovisko nebo stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které je podkladem k dalšímu  řízení vedeného stavebními úřady podle stavebního zákona. Závazné stanovisko včetně uplatněných podmínek (závazné stanovisko s podmínkami) je pro místně příslušný stavební úřad závazným dokumentem, který musí být v rámci řízení plně respektován.

Rozsah posuzování předložených podkladů a projektové dokumentace staveb se týká zejména: územního a regulačního plánu, podkladů  územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením definovaných v bodech 3. 4 a 5 a § 31 odst. 1 písm. b) Zákona o požární ochraně. Dále dokumentace ke změně v užívání stavby, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním  dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezečovacích prací, k povolení výjimky.

Proti rozhodnutí podmíněnému závazným stanoviskem lze podat odvolání ve smyslu správního řádu. Jestliže odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanovska od správního orgánu nadžízenéého správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska.

Bod 3. - Ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek

U dokončené stavby, pokud se k jejímu projektu vyjadřoval orgán státnního požárního dozoru (vydal stanovisko/závazné stanovisko), probíhá ověřování, zda byly dodrženy podmínky požární ochrany a požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzené dokumentace viz výše, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek a předložených podkladů. Z toho vyplývá, že u jednodušších realizací musí být provedena minimálně jedna fyzická kontrolní prohlídka stavby před jejím uvedením do užívání. Výsledkem ověřování je vydání stanoviska pro místně příslušný stavební úřad.

Ke zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby jsou oprávněny pouze osoby definované zákonem o architektech a autorizovaných inženýrech. Odborná způsobilost získaná na základě § 11 Zákona o požární ochraně nezakládá oprávnění k projektování staveb a to ani v oblasti požární bezpečnosti! Pokud osoba odborně způsobilá dle § 11 Zákona o požární ochraně zpracovává požárně bezpečnostní řešení stavby, dopouští se protiprávního jednání.

Bod 4. Posuzování výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti

Posuzování výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti vychází z právní úpravy Zákona č. 22/1997 Sb. a příslušných nařízení vlády.

Výkon v této části je svěřen Technickému ústavu požární ochrany v Praze. Tento ústav působí jako autorizovaná osoba č. 221 pro posuzování shody požární techniky a věcných prostředků požární ochrany a jako certifikační orgán pro certifikaci těchto výrobků č. 3080. V rámci Evropského společenství je Notifikovanou osobou (NO) č. 1022 pro oblast osobních ochranných prostředků pro hasiče a požárních hadicových systémů pro první zásah. Také zabezpečuje akreditované výkony zkušebnictví v oboru požární techniky a věcných prostředků požární ochrany v akreditované laboratoři č. 1011.2.

Bod 5. - Schvalování posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

Posouzení požárního nebezpečí je jednou z dokumentací požární ochrany, kterou definují předpisy o požární ochraně pro činnost s vysokým požárním nebezpečím. Je to jediná dokumentace požární ochrany, kterou schvalují HZS krajů a kterou může vypracovat pouze odborně způsobilá osoba. Tato dokumentace upravuje pravidla provozování činností s vysokým požárním nebezpečím z hlediska požární bezpečnosti.

Posouzení požárního nebezpečí se předkládá ke schválení orgánu státního požárního dozoru před započetím provozování činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Výsledkem schvalování je rozhodnutí o schválení, popř. neschválení této dokumentace požární ochrany.  Po jejím schválení jsou opatření uvedená v této dokumentaci pro provozovaele závazná. Předložením posouzení požárního nebezpečí je zahájeno správní řízení o schválení/neschválení posouzení požárního nebezpečí. Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah činnosti, na kterou bylo posouzení požárního nebezpečí schváleno, musí být písemně vyrozuměn orgán státního požárního dozoru, a dle jeho pokynů se stávající posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracuje nebo předloží nové. Osoba, která posouzení požárního nebezpečí zpracovala, je odpovědná za její věcnou a formální správnost.

Výkon státního požárního dozoru začíná tehdy, když místně příslušný HZS kraje obdrží podání - žádost o schválení posouzení požárního nebezpečí konkrétní činnosti. Podání musí učinit oprávněná osoba (statutární orgán nebo podnikající fyzická osoba nebo její zástupce) nebo osoba jiná na základě plné moci. Podáním je zahájeno správní řízení ve smyslu správního řádu. Správní orgán má 30 dnů (popř. 60 dnů) na vydání rozjodnutí o schválení či neschválení předložené dokumentace. Správní úřad i v tomto případě zkoumá, zda byly splněny zákonné povinnsti jak formálního, tak věcného charakteru. Žadatel má všechna práva účastníka řízení, která mu zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále správní řád) přisuzuje, včetně práva na odvolání v případě, že není spokojen s výsledkem řízení. Řízení končí nabytím právní moci vydaného rozhodnutí. Po skončení řízení je zpravidla činnost zařazena do plánu kontrolní činnosti příslušného kraje.

Bod 6. - Zjišťování příčin vzniku požárů

Zjišťování příčin vzniku požárů je činnost, při které se zjišťují příčiny vzniku požárů, ale také porušení předpisů o požární ochraně. HZS kraje je jediným věcně příslušným správním úřadem oprávněným k těmto úkonům. Pravidla pro tuto činnost stanovuje Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV-GŘ HZS ČR) interními předpisy na základě zmocnění uvedeného v zákoně o požární ochraně.

Informace o vzniku požáru předává místně příslušné operační a informační středisko HZS kraje určenému příslušníkovi pro zjišťování příčin vzniku požárů ("Vyšetřovatel požárů"), který zpravidla vyjíždí na místo události - požáru. Na místě události vyšetřovatel požárů provádí vyšetřování za účelem zjištění příčiny vzniku požáru a jeho šíření, případně zjištění porušení předpisů. Práce vyšetřovatele má charakter kriminalistické činnosti, tzn., že zajišťuje listinnou dokumentaci, pořizuje fotodokumentaci a dokumentaci audiovizuální a vyslýchá svědky události. Na místě události pracuje v součinnosti s orgány Policie ČR, které šetří, zda se jedná o trestní čin. Spolupráce probíhá na základě Dohody o součinnosti mezi Hasičským záchranným sborem ČR a Policií ČR. Ke spolupráci mohou být přizvány další orgány státní správy nebo jiné osoby/odborníci, např. soudní  znalec. V odůvodněných případech se odebírají vzorky pro požárně technickou expertízu. Expertízy provádějí specializovaná pracoviště HZS ČR - Technický ústav požární ochrany v Praze nebo institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, ppř. chemická laboratoř některých HZS krajů. Současně se mohou využívat i pracoviště Policie ČR (např. Kriminalistický ústav Policie ČR). V případě, že je podezření na úmyslné zapálení, využívá se pro zjištění příčiny vzniku požáru také speciálně vycvičených psů na hledání akcelerátorů hoření, kterými disponuje pouze Policie ČR. Při dalším vyšetřování, které již nemusí probíhat na místě události, se zjišťují informace týkající se požáru, stanoví se verze příčiny vzniku požáru a provádí se jejich prověřování, popíše se šíření požáru. Zjištěné informace se zapracovávají do dokumentace o požáru, včetně zjištění porušení předpisů z oblasti požární ochrany. Do dokumentace o požáru patří zejména spis opožáru, jehož součástí může být odborné vyjádření expertizního pracoviště nebo znalecký posudek soudního znalce. Vyšetřovatel požárů dále zadává informace o požáru do programu. Statistické sledování událostí (dále jen "SSU") a provádí rozbory těchto statistických dat o požárech a jeho příčinách.

Zjišťování příčin vzniku požáru a následné zadávání dat do SSU je velice důležitou činností. Její výsledky a data se systematicky vyhodnocují a využívají se při dalších činnostech v rámci požární prevence, tj. při tvorbě a úpravě předpisů, pro plánování kontrlní činnosti nebo zaměření preventivně výchovné činnosti. Výsledky zjišťování příčin vzniku požárů jsou využívány orgány činnými v trestním řízení a pojišťovnami při likvidaci pojistných událostí.

Spisy o požáru mohou být HZS krajů využity při ukládání sankcí v následném správním či přestupkovém řízení, jestliže bylo prokázáno porušení předpisu v souvislosti s šetřením příčiny vzniku požáru. Řízení může být zahájeno jak s fyzickou osobou, tak s osobou právnickou.

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu jsou speciální nástroje dozorového orgánu k vynuení plnění zákonné povinnosti. Při využívání těhto sankcí se postupuje dle správního řádu jakožto obecného předpisu, s odlišnostmi uvedenými v zákoně o požírní ochraně, který je v postavení speciálního předpisu, který má přednost před obecnou úpravou.

Uplatnění těchto sankcí může mít nezanedbatelný dopad na adresáta, tj. toho, kdo porušil právní předpis Může dojít k omezení výkonu podnikatelské či jiné činnosti nebo jejímu dočasnému zastavení, což může přinést velké finanční škody. Proto Zákon o požární ochraně umožňuje využití těchto institutů pouze v přesně definovaných případech. Jde o to, že věc nebo činnost při provozu, nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření. k zastavení provozu může orgán vykonávající státní požární dozor přistoupit ještě v případě, jestliže by byla znemožněna záhrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru. I z hlediska procesního jsou nastavena zvláštní pravidla, odlišná od správního řádu. Jejich účelem je rychlá aplikace, neboť hrozí nebezpečí z prodlení. Hrozí bezprostřední nebezpečí ohrožení života a majetku! Proto se připouští, že rozhodnutí lze oznámit ústně a uvést jej do zápisu a písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje neprodleně. Proti rozhodnutí je možné se odvolat, ale pouze do 3 dnů od doručení (nikoliv do 15 dnů, jak uvádí obecná právní úprava) a odvolání nemá odkladný účinek! Odvolací orgán, což je MV-GŘ HZS ČR, rozhoduje neodkladně.

Pokud se přistoupí k zastavení provozu, vydání rozhodnutí musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem. Protože zákonodárce si je vědom vážnosti důsledků vyplývajících z případného využití tohoto způsobu trestání, ukládá správnímu orgánu povinnost tuto sankci předem projednat. Povinná osoba tak má možnost okamžitě jednat a zjednat nápravu nebo se v zákonné lhůtě odvolat.

Veškeré úkony ze strany správního orgánu i povinné osoby se řídí pravidly správního řádu, s uvedenými odchylkami uvedenými v zákoně o požární ochraně. Správní řád upravuje postup správních orgánů, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, aniž by to muselo být výslovně uvedeno v jiném zákoně, který je ke správnímu řádu speciálním.

Opětovné uvedení věci do užívání nebo obnovení činnosti či provozu má také přísnější pravidla. Než se tak stane, musí být odstraněny nedostatky, které vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a současně musí být vydán písemný souhlas orgánem, který věc vyloučil z provozu nebo který rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

Důvodem zpřísněného režimu při opětovném uvedení věci do užívání či obnovení provozu je, že zjištění bylo z hlediska ohrožení osob a majetku velice významné. Proto musí správní oorgán prověřit, zda náprava byla takového charakteru a v takovém rozsahu, aby zaručovala, že bezprostřední nebezpečí vzniku požáru již nehrozí, a ani není znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě zastavení provozu. je nutné si uvědomit, že v případě nezákonného postupu se může jednat o veřejné ohrožení a v případě by toto jednání mohlo být kvalifikováno jako trestní čin se všemi důsledky s tím spojenými.

Listina základních práv a svobod zakotvuje právo každého, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Právní úprava přezkoumání rozhodnutí orgánu veřejné správy soudem je zakotvena v zákoně.