40 Požárně bezpečnostní zařízení

Pojem požárně bezpečnostní zařízení (dále jen PBZ) definuje Vyhláška o požární prevenci, jako systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. Uvedená Vyhláška o požární prevenci obsahuje mnoho informací, stran požárně bezpečnostních zařízení, proto autoři těchto učebních materiálů doporučují její pečlivé prostudování.

Výše zmíněná vyhláška rozděluje požárně bezpečnostní zařízení do následujících skupin:

• Zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace atd.)
• Zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasící zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, atd.)
• Zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřotěsné dveře atd.)
• Zařízení pro únik osob při požáru (např. požární a evakuační výtah, nouzové osvětlení, panikové kování únikových dveří atd.)
• Zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů atd.)
• Zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požární přepážky, uclávky, požární nástřiky, nátěry atd.)
• Náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
• Zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.

Požárně bezpečnostní zařízení můžou z hlediska požárního zabezpečení budov a technologických zařízení patřit buď do tzv. pasivního, nebo aktivního požárního zaštění.

Aktivní požární zajištění představuje požárně bezpečnostní zařízení a opatření, vytvářející předpoklady pro úspěšnou evakuaci osob, účinný zásah požárních jednotek a snížení obsahu škod. Do této skupiny patří zejména elektrická požární signalizace, samočinné stabilní hasící zařízení, samočinné odvětrací zařízení (neboli zařízení pro odvod kouře a tepla). Tzn. že tato zařízení vyvíjejí většinou nějakou aktivitu při vzniku požáru, vedoucí ke zmírnění jeho následků jeho následků, tudíž je můžeme označit jako aktivní požárně bezpečnostní zařízení.

Do skupiny pasivního požárního zajištění patří např. požárně dělící případně nosné konstrukce, které člení konstrukce do požárních úseků. Tato skupina zařízení v podstatě nevyvíjí žádnou aktivitu při vzniku požáru, pouze svým působením (vlastnostmi) brání šíření požáru. Tuto skupinu zařízení můžeme označit jako apsivní požárně bezpečnostní zařízení.

Vyhláška o požární prevenci definuje také tzv. vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Jde o požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, provoz, kontrolu, údržbu a opravy, jsou kladeny zvláštní požadavky. Do těchto zařízení patří: viz následující diagram č. 1.

Diagram Seznam vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení:

Vysvětlivky zkratek:

• ZDP – zařízení dálkového přenosu
• EPS – elektrická požární signalizace
• ZOKT – zařízení pro odvod kouře a tepla

 

Požárně bezpečnostní zařízení se projektují podle normativních požadavků, přičemž návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí tzv. požárně bezpečnostního řešení stavby (obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení stavby jsou popisovány v jiných kapitolách).

Projektování požárně bezpečnostních zařízení

Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení je zabezpečována prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která má oprávnění k projektové činnosti, což jsou zpravidla podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, autorizovaní inženýři s autorizací v oboru požární bezpečnosti staveb.

Jestliže jsou v objektu instalována 2 a více požárně bezpečnostní zařízení, která se vzájemně ovlivňují, musí být prostřednictvím projektu řešena také jejich koordinace.

Typický příklad tvoří situace, kdy je v objektu instalováno zařízení pro odvod kouře a tepla a stabilní hasící zařízení. Jedno zařízení při svém chodu může ovlivňovat účinnost druhého zařízení. Koordinaci (zejména pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti) zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

Montáž požárně bezpečnostních zařízení

Montáž těchto zařízení může provádět osoba k těmto pracím určená (většinou se jedná o výrobcem proškolenou osobu).

Při montáži musí být dodrženy všechny podmínky, které vyplývají zejména z ověřené projektové dokumentace. Postupy při montáži musí být také v souladu s průvodní dokumentací výrobce.

Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, musí splnění všech výše uvedených požadavků potvrdit písemně a odpovídá za kvalitu provedené činnosti.

Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu musí osoba, která provedla montáž tohoto zařízení, zabezpečit provedení tzv. funkční zkoušky a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinančí funkční zkoušky. Vykonáním funkční zkoušky se ověřuje, zda je skutečné provedení požárně bezpečnostního zařízení v souladu se všemi projekčními a technickými požadavky na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá technickým a projekčním požadavkům.

Následný provoz požárně bezpečnostního zařízení musí být v souladu se všemi požadavky, které stanovují normativní dokumenty, průvodní dokumentace výroobce, popřípadě jiná dokumentace (např. ověřená projektová dokumentace).

Podle Zákona o požární ochraně patří mezi základní povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob udržovat požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu. Také z tohoto důvodu se musí u požárně bezpečnostních zařízení provádět nejméně jednou ročně tzv. kontrola provozuschopnosti.

Kontrola provozuschopnosti se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce. Je pochopitelné, že jinak bude prováděna kontrola provozuschopnosti požárních dveří a jinak eektrické požární signalizace. O provedení kontroly provozuschopnosti se rovněž vystavuje doklad. Lhůta 1 rok může být zkrácena, pokud tak určí výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace, anebo posouzení požárního nebezpečí.

Provozuschopnost  instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje následujícími doklady:

• doklad o montáži
• doklad o funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce
• doklad o kontrole provozuschopnosti
• doklad o údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených Vyhláškou o požární prevenci.

U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce také u jiných PBZ) se provozuschopnost prokazuje rovněž záznamy v příslušné provozní dokumentaci, jako je provozní kniha.

Zjistí-li se, že dané požárně bezpečnostní zařízení je neschopno plnit svoji funkci, pak se tato skutečnost musí zřetelně vyzmnačit na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno. Provozovatel v takovém případě musí co nejrychleji uvést zařízení opětně do provozushopného stavu.

Do doby opětovného uvedení zařízení do provozu musí provozovatel prostřednictvím osoby odborně způsobilé na úseku požární ochrany nebo technika požární ochrany, zavést náhradní organizační, popřípadě technická opatření (například při závadě na elektrické požární signalizaci zajistí v daných místech v objektu, která nejsou v důsledku vzniklé závady požárně monitorována, zvýšený dohled).

Při opravách požárně bezpečnostních zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce.

Je třeba také uvést, že podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípaddě technické vybavení osob, provádějících například projektování a montáž vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, platí tato věta také pro požárně bezpečnostní zařízení, která nejsou vyhrazená), mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců daného zařízení.

Průvodní dokumentace výrobce musí být samozřejmě v souladu s příslušnými právními předpisy a normativními požadavky.

Aktivní a pasivní požárně bezpečnostní zařízení dohromady tvoří  komplexní systém zabezpečení působící proti vzniku a šíření požáru. Účinnost těchto zařízení (hlavně aktivních) je zejména podmíněna jejich vzájemnou logickou a funkční návazností, přičemž funkčnost těchto zařízení je závislá na optimálním projektovém řešení, odborně provedené montáži, pravidelné a kvalitně provedené kontrole provozuschopnosti a údržbě.

V následujícím výkladu se budeme zabývat v praxi zřejmě nejpoužívanějšími aktivními požárně bezpečnostními zařízeními, jako jsou elektrická požární signalizace, stabilní a polostabilní hasící zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla.