Častou příčinou požáru jsou technická a technologická zařízení, resp. technické a technologické rozvody a dopravníková zařízení. Jedná se o prostupy rozvodů stěnami a stropy, o jejich umístění, o materiály použité na tyto rozvody nebo také hořlavost rozváděných látek. Vysoké riziko představují kabelové rozvody a vzduchotecnnické rozvody. U dopravníků prostupujících stěnami a stropy je důležitá hořlavost hmot použitých na dopravnících, tak hořlavost dopravovaných látek.
Požadované úpravy u technických a technologických zařízení jsou stanoveny v ČSN 72 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0872, ČSN 73 0848 a ČSN 06 1008.
Normy požární bezpečnosti staveb vycházejí z předpokladu, že technické a technologické zařízení je konstruováno a vyrobeno tak, aby bylo bezpečné. K tomu slouží celá řada norem pro elektrické a další rozvody , normy na specifikaci materiálu, dimenzování a způsob provedení. Pro sestavu jednotlivých komponentů do celku nebo provozního souboru už předpisy neexistují. To vyžaduje v projektové dokumentaci posuzovat technická a technologická zařízení z hlediska jejich požární bezpečnosti. Podstata spočívá v komplexním posouzení technických a technologických zařízení, a to zahrnuje:
Technická a technologická zařízení dle ČSN 73 0802:
Technická a technologická zařízení dle ČSN 73 0804:
U potrubních rozvodů se musí rozeznávat tyto parametry:
Rozvodná potrubí musí být z TRnO A1 (kromě výjimky viz níže - potrubí do 750 mm2).
Při prostupu PDK musí být splněny podmínky ČSN 73 0810 a dále:
Rozvodná potrubí nad 0,035 m2 nesmějí prostupovat PDK a musí být umístěna v samostatných instalačních šachtách nebo kanálech s požárí odolností EI nebo REI 90 DP1, požární uzávěry otvorů EI 45 DP1. Vstup do instalační šachty musí být vybaven samočinným uzávěrem, pokud teplota v instalační šaachtě přesáhne 80 ˚C.
Rozvodná potrubí mohou prostupovat PDK při za podmínek v ČSN 73 0810, a to:
Potrubí nad 0,04 m2 z TRnO B-F nesmí být volně vedena PÚ a musí být:
Technická a technologická zařízení (dále jen "TTZ") mají být navržena tak, aby co nejméně postupovala požárně dělícími konstrukcemi (dále jen "PDK"). Prostupy PDK jsou při požárech právě ta místa, kudy se šíří projevy požáru - kouř, zplodiny, hoření a teplo (např pronikání kouře okolo potrubí, kabeových tras apod.). Prostupy PDK (vodovod, kanalizace, kabely atd.) musí být utěsněny podle ČSN 73 0810. Utěsněný prostup musí vykazovat shodnou požární odolnost konstrukce, kterou prostupuje. Za postačující se považuje požární odolnost do 60 popř. 90 minut. Těsnění se zajišťuje pomocí manžet, tmalů a jiných výrobků.
Otvory pro technologická zařízení v požárních stropech nebo stěnách musí mít požární uzávěry alespoň typu EW (omezující šíření tepla). Tyto uzávěry mohou být nahrazeny jiným, požárně bezečnostním zařízením s experimentálně nebo výpočtově prokázanou účinností..
Požární úseky s otvory v PDK, kterými postupují technologické provozy (zařízení), se zřizuje samočinné stabilní hasící zařízení SSHZ nebo doplňkové hasící zařízení DHZ, popř. jiné hasící zařízení. Pokud nelze z technologických důvodů prostup PDK trvale utěsnit, je možné volit i jiná technická řešení, která v případě požáru zajistí samočinné uzavření. Pokud nelze z provozních důvodů instalovat SSHZ, musí být otvory zajištěny alespoň vodními clonami dle ČSN 73 0873 - Zásobování požární vodou.
Prostupy musí být navrženy a realizovány v souladu s ČSN 72 0802, ČSN 73 0804, ČSN 65 0201, ČSN 73 0872 a dalšími ustanoveními řady ČSN 73 08xx.
Mohou být volně vedeny uvnitř PÚ, se světlým průřezem nad 0,15 m2 provedené z tříd reakce na oheň (dále jen "TRnO") C až F a potrubní rozvody sloužící k rozvodu látek, které mohou uvolňovat toxické nebo jiné zdraví nebezpečné plyny, se doporučuje uvnitř PÚ požárně chránit (např. vedením v instalační šactě nebo kanálu), a to zejména v případě, kde potrubní rozvody PÚ pouze procházejí. Z toho vyplývá, že na tyto rozvody njsou v podstatě žádné požadavky.
Pokud mají tyto rozvody světlý průřez nad 0,04 m2 (do 220mm), musí být rozvody (včetně jejich izolace) z TRnO A1 až B v celkové délce lmin dle ČSN 73 0804. Pokud nelze v místě prostupu PDK nahradit izolaci z hořlavých hmot, musí být tato izolace v požadované délce lmin kryta vnější nehořlavou vrstvou (např. manžetou) TRnO A1 popř. A2, která při působení vnější teploty do 500 ˚C neporuší a je schopna bránit přímému plamennému hoření izolace. Z toho vyplývá, že prostupy PDK do vnitřního průměru 220 mm vedoucí nehořlavé látky jsou bez omezení a to i v případě, že vlastní potrubí je z hořlavých hmot. Prostupy nad 0,22 m, je-li potrubí provedeno z TRnO B-F, musí být nahrazeno potrubím z TRnO A1-A2.
Potrubní rozvody (včetně konstrukcí nesoucích tyto rozvody) musí být z TRnO A1 (kromě výjimky viz níže) odolávají teplotě 500 ˚C (kromě trvale uzevřených pracovních systémů a technologie, kde je skleněné potrubí.
Výjimka se uplatňuje u potrubí do 750 mm2 pro hořlavé kapaliny II. - IV. třídy nebezpečnosti musí být z potrubí z TRnO A2-B. Rozvody hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti musí být z TRnO A2-B, ae posuzují se jako TRnO A1, pokud se výrobky TRnO A2-B neporuší vlivem teploty do 500 ˚C.
Potrubní rozvody mohou prostupovat PDK při světlém průřezu:
Potrubní rozvody hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti tvořící trvale uzavřený pracovní systém pracovních strojů nebo technologických zařízení nemusí mít v místě prostupu PDK samočinné uzávěry.
Těsnění prostupů z hlediska zkoušek požární odolnosti se klasifikuje dle ČSN EN 13501-2. Pro zkoušení požární odolnosti těsnění prostupů platí ČSN EN 1366-3.
Pro vedení a prostupy (platí pro ČSN 73 0802 i pro ČSN 73 0804) vzduchotechnickcýh zařízení platí ČSN 73 0872. Tato zařízení musí být provedena tak, aby se jimi nemohl šířit požár nebo zplodiny do sousedních PÚ. Pro zkoušení požární odolnosti vzduchotechnického potrubí platí ČSN EN 1366-1. Požadavky na vzduchotechnické zařízení jsou podrobně popsány v otázce č. 69.
Způsob vytápění (platí pro ČSN 73 0802 i pro ČSN 73 0804) stavebních objektů, zejména povrchová teplota topidel, nechráněného rozvodu a příslušenství se musí navrhovat s ohledem na nejbižší bod vznícení látek, které se v objektu zpracovávají nebo skladují a mohou s topidly přijít do styku.
Pro instalaci tepelných spotřebičů platí Vyhláška č. 23/2008 Sb. a ČSN 06 1008.
I když technologické zařízení provozního celku je třeba navrhovat tak, aby bylo v jediném PÚ, přesto v některých případech je nutno dělit provozní celek do více PÚ. Důsledkem jsou prostupy technologckého zařízení PDK:
Technologické zařízení s hořlavými plyny nebo hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti se doporučuje vybavit zařízením pro vyprázdnění obsahu a odvedení na bezpečné místo (havarijní jímka).
Nedílnou součástí technologických provozů je doprava surovin a jiných látek, výrobků. Tato doprava je z požárního hlediska nebezpečná zejména v případech, kde prostupuje PDK. Dopravní zařízení mohou být uzavřená i neuzavřená.
Dopravní zařízení uvnitř PÚ (redlery, korečkové výtahy, pásové dopravníky) mohou být volně vedena PÚ. Doporučuje se, aby dopravní zařízení sloužící k dopravě hořlavých látek, kde není zajištěn trvalý dozor, byla vybavena požárně bezpečnostními zařízeními (EPS, SSHZ).
Dopravní zařízení může prostupovat PDK pokud:
Pod pojmem požární uzávěr je myšleno jakékoliv zařízení (sklopná nebo zasunovací přepážka), které samočinně uzavře co nejtěsněji volný otvor a vykazuje požadovanou požární odolnost a druh konstrukce. Není vyloučeno použití SSHZ.
samočinné zastavení otevřených dopravních zařízení lze nahradit ručním voládaným zařízením.
Konstrukce otevřených technologických zařízení (dále jen "OTZ", ve kterých se zpracovávají nebo dopravují kapalné (I.-III.třídy nebezpečnosti) a plynné hořlavé látky musí být z nehořlavých stavebních výrobků. Obecně nejsou na konstrukce OTZ kladeny požadavky na požární odolnost kromě případů, kde by zřícení konstrukcí přispělo k rozšíření požáru. Některé OTZ (skupina výrob 5.-7. příloha E ČSN 73 0804) musí mít požárně bezpečnostní zařízení - detekci hořlavých plynů a par. OTZ s hořlavými kapalinami I. a II. třídy nebezpečnosti se doporučuje vybavit vyprazdňovacím zařízením a odvedení na bezpečné místo (havarijní jímka).
Venkovní potrubní rozvody sloužící k rozvodu hořlavých plynů nebo kapalin (I.-III. třídy nebezpečnosti) musí být z nehořlavých stavebních výrobků. Na všech odbočkách z hlavního rozvodu musí mít uzavírací ventily (pokud jsou tato místa přístupná).
Přívodní potrubí (hořlavé kapaliny nebo plyny) pro technologické účely o světlém průřezu nad 20 000 mm2 (160 mm) musí být opatřena havarijními uzávěry. Uzávěr musí být přístupný a umístěný před vstupem do objektu a před vstupem do PÚ OTZ. Ovládání uzávěru může být ruční nebo dálkové (ruční uzavření musí umožnit). Umístění uzávěrů mimo požárně nebezpečný prostor objektu. Označení uzávěru dle ČSN 13 0072 - Potrubí - Označování potrubí podle provozní tekutiny.
Pro řešení kabelových tras resp. rozvodů platí ČSN 73 0848. Norma platí ro projektování požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení (dále jen "PBZ") a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru. Pro řešení kolektorů a technických chodeb platí ČSN 73 7505.
Pro všechny kabelové rozvody (kabelové šachty, kabelové kanály, kabelové prostory) platí stejné podmínky jako pro instalační šachty, tzn., tvoří samostatný požární úsek (dále jen "PÚ").
Požadavky na stavební konstrukce (požární odolnost a druh konstrukce) se stanovují podle stejných zásad, jako u dvou sousedních PÚ, zn. rozodující je vyšší stupeň požární bezpečnosti (dále jen "SPB") PÚ. SPB PÚ je určen přímo ČSN 73 0804 - Výrobní objekty (IV.SPB).
Únikové cesty se posuzují stejně jako v jiných PÚ, nicméně je nutno dodržet požadavky v ČSN 73 0848. Mezní velikosti PÚ určuje ČSN 73 0804 a ČSN 73 0848.
ČSN 73 0848 upřesňuje požadavky na požárně dělící konstrukce (dále jen "PDK").
Kabelové kanály, prostory, šachty a mosty můžeme pro naše účely souhrnně nazývat jenom kabelovými rozvody (dále jen "KR").
Kabelový kanál (dále jen "KK") - objekt určený pro uložení kabelů, sklon do 45°
Kabelový prostor - prostor určený pro uložení kabelů, zpravidla pod rozvaděči, rozvodnami atd.
Kabelový most - objekt upevněný na nosné konstrukci, vně objektu nemusí být ohraničený ze všech stran SK.
Kabelová šachta - vertikální vedení kabelů, sklon nad 45°
Kanály shora přístupné - KK shora zakrytý odnímatelnými eskami, víky.
Kanály průchozí - možno pracovat ve vzpřímené poloze a aby jimi bylo možno procházet (výška min. 2,1 m, sklon do 45°)
Kanály průlezné - možný průchod a práce pouze v sehnuté poloze (výška min 1,4 m, sklon do 45°)
Samostatné PÚ musí tvořit např.:
Přepažuje celý průřez kabelového kanálu, šachty nebo mostu. Cílem HPP je zabránit přenosu požáru po kabelech, potrubí do dalších PÚ. Umísťují se např. při zaústění kabelového kanálu do kabelových prostorů nebo při zaústění kabelových šachet do kabelových prostorů nebo v kabelových kanálech na každý 100 m délky. Je zhotovena z konstrukcí druhu DP1. Požární odolnost HPP je minimálně EI 60 DP1 (popř. EI 30 DP1 - kabely splňují ČSN EN 60332-3-22. Komunikační otvory v HPP alespoň EW 30-C DP1 (EI 15 DP1 - ČSN). Dveře musí mít samozavírač nebo musí být uzavíratelné např.elektrickou požární signalizací (dále jen "EPS"). Kabelové rošty procházející HPP musí být při požáru přerušeny nebo musí být zkouškou požární odolnosti prokázáno, že deformace kabelových lávek při požáru nenaruší celistvost PDK.
Mezi jednotlivými HPP se umísťují DPP s požární odoností alespoň EI 30 DP1, které zabraňují přenesení požáru po kabelech do přilehlé části PÚ kabelového kanálu, mostu, šachty. Komunikační otvor v DPP nesmí být menší než 0,6 x 1,8 m.
DPP se umísťuje zejména:
DPP není nutnoprovádět tam, kde je instalováno SSHZ nebo kabelové rozvody vyhovují ČSN EN 60331-3-22
Mezi jednotlivými HPP se umísťují PPP s požární odolností alespoň EW 15 DP1. PPP jsou určeny pro podélné požární oddělení kabelů, které zabraňují přenesení požáru mezi kabelovými lávkami nebo funkčně důležitými kabely od ostatních kabelů nebo kabelů různých dodávek elektrické energie. PPP není nutno provádět, pokud je instalován SSHZ nebo kabely splňují ČSN.
Prostupy kabelů PDK, HPP, DPP musí být utěsněny požární ucpávkou. Ucpávka (TRnO A1-B) musí vykazvat požární odolnost shodnou s požární odolností konstrukce, ve které se ucpávka nachází, a to včetně mezních stavů. Nepžaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut. Požární ucpávky musí být odzkoušeny z hlediska požární odolnosti podle ČSN 1366-3 a kasifikovány podle ČSN EN 13501-2. Tzn., požaduje se mezní stav EI. Požární ucpávky mohou být měkké (zátky, sáčky, elastické cihličky apod.) nebo tvrdé (protipožární malta, protipožární cihličky u větších otvorů).
Všechny kabelové přepážky musí být označeny po stranách štítkem, který obsahuje údaje např. označení kabelového kanálu, šachty, prostoru, rozlišení HPP-DPP-PPP, požární odolnost, datum provedení, zhotovitel, výrobce systému. Označení přepážek je uvedeno také v příslušné výkresové dokumentaci provozovatele.
Požadavky na označení požárních ucpávek jsou jako u označení HPP atd.
Maximální délka PÚ KK nemá být větší než 100 m a zároveň mezní velikost PÚ KK nebo prostoru nejvýše 750 m2. V případě použití např. SSHZ nebo kabelů dle ČSN se mezní plocha nebo délka zdvojnásobují. Kabelová šachta musí být svisle rozdělena po 15 m HPP (pokud je instalováno SSHZ nebo kabely splňují ČSN EN 60332-3-22 tak po 30 m).
Požární odolnost konstrukcí ohraničující prostory kabelového rozvodu musí být alespoň EI 60 DP1, resp. REI 60 DP1. Požární uzávěry v ohraničujících konstrukcích mají být alespoň EW 30-C DP1, resp. EW 30-SC DP1 (ústí do chráněné únikové cesty). V případě instalace SSHZ nebo kabelů dle ČSN jsou hodnoty poloviční.
Mezní délky nechráněných únikových cest se stanoví dle ČSN 73 0804. Vstupy do kabelových kanálů se doporučují po 100m. Vstupní dveře do kabelového kanálu musí být alespoň 800/1970 mm (opatřené samozavíračem). Poklopy pro vstup do kabelového kanálu musí mít rozměry alespoň 900/600 mm. Únikové cesty musí být označeny fotoluminiscenčním značením s uvedením vzdálenosti k východu z PÚ, 15 m od sebe, intenzita osvětllení 400 mcd/m2. Prostory kabelového rozvodu musejí být vybaveny kromě provozního osvětlení také nouzovým osvětlením dle ČSN EN 1838.
Větrání kabelového rozvodu může být provozní nebo požární. Provozní větrání slouží k udržení teploty vzduchu v prostorách kabelového rozvodu po 30 °C. Požární větrání (zařízení pro odvod tepla se navrhuje u objektů se shromažďovacími prostory (ČSN 73 0833) nebo zdravotnických zařízení (ČSN 73 0835), kde by kouř a zplodiny hoření mohly ohrozit osoby. Požární větrání se může také instalovat z důvodu poškození technologického zařízení.
Hořlavost stavebních hmot a materiálů (výrobků) je ukazatelem toho, jak výrobky přispívají k intenzitě požáru. Výrobky se kdysi zatříďovaly do pěti stupňů hořlavosti (A, B, C1, C2 a C3). Tato klasifikace se už neprovádí, ale setkat se s ní můžeme u staveb realizovaných před účinností nové klasifikace. Aktuální klasifikace podle evropských norem zavádí u výrobků tzv. třídy reakce na oheň (dále jen "TRnO") A1, A2, B, C, D, E, F. Výrobky TRnO A1 nebo A2 e považují za nehořlavé. U podlahových krytin je značení TRnO doplněno indexem fl ("flooring" - podlahová krytina A1fl -Ffl). Třídy reakce elektrických kabelů na oheň mají zavedeny třídy Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca a Fca (index podle "cable" - kabel). V klasifikaci je u kabelů zavedena, na rozdíl od předešlých klasifikací, jedna třída A (Aca) a dvě třídy B (B1ca, B2ca).
Za kabelovou trasu ve smyslu normy se považují např. kabely, spojky, rozdělovače, instalační krabice, držáky, závěsy, rošty, kabelové lávky apod.
Kabelová trasa je tvořena saostatným vedením, a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu, i po odpojení ostatních elektrických zařízení v budově v případě požáru, a je charakterizována třídou funkčnosti kabelového zařízení P15 (30, 60, 90, 120)-R, PH P15(30,60,90,120)-R podle ZP-27/2008 (zkušební předpis). Kabelová trasa je provedena tak, aby zajišťovala v případě požáru po požadovanou dobu bezpečné napájení, ovládání a řízení elektrických zařízení, důležitých pro požární bezpečnost stavby a technologie.
Kabelová trasa s funkční integritou začíná u hlavního rozvaděče, ze kterého jsou napájena PBZ a končí u jednotlivých spotřebičů - PBZ. Jedná se tedy o kabelovou trasu, které je schopna odolávat po stanovenou dobu působení požáru, aniž by došlo k přerušení elektrického obvodu pro napájení PBZ podle zkušební metodiky ZP-27/2008. Požadavky na funkční integritu kabelových tras, sloužících pro napájení PBZ, jsou součástí požárně bezpečnostního řešení (dále jen "PBŘ") stavby, a obsahují zejména:
Označení kabelů na kabelových trasách s funkční integritou (zpravidla):
Poznámka:
P15(120)-R - požární odolnost je doba v minutách (15-120), po kterou si kabelová trasa zachovává svou funkčnost při teplotním namáhání podle požárního scénáře teplotní normové křivky podle ČSN
PH15(120)-R - požární odolnost v minutách, po kterou si kabelová trasa (kabely, včetně nsné konstrukce) zachovává svou funkčnost při konstatní teplotě, která navazuje na normovou teplotní křivku dle ČSN při dosažení teploty 842 °C
R - třída funkčnosti požární odolnosti kabelové trasy je doba v minutách, po kterou si kabelová trasa (kabely na závěsných a nosných konstrukcí) zachovává v případě požáru stabilitu a nedojde k porušení požární odolnosti)
Kabelové trasy sloužící pro napájení a ovládání vybraných PBZ, technických a technologických zařízení, která musí zůstat funkční při požáru, musí splňovat třídu funkčnosti kabelové trasy a požadavki na TRnO B2ca, B2ca s1, d0. Viz tabulka Příloha č. 2 Vyhlášky č. 23/2008 Sb. V podstatě jde o rozvody s kabelovou izolací se sníženou hořlavostí (retardované kabelové izolace a pláště). Pokud jde o jiný typ kabelů, musí být uloženy a chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkce, tedy např.:
V případě, že je dodávka elektrické energie pro elektrická zařízení, která mají zůstta v případě požáru funkční zabezpečena kabely nebo vodiči odpovídajícími zkoušce podle ČSN IEC 60331, které jsou uloženy pod omítkou s vrstvou krytí alespoň 10 mm, je bez průkazu zajištěna funkčnost této kabelové trasy.
Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí elektrické energie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek požání ochrany.
Centrální vypnutí elektrických zařízení v objektu nebo jeho části, jejichž funkčnost není nutná při požáru, a zároveň dodávka elektrické energie PBZ a zařízení, která musí být funkční v případě požáru (ze dvou nezávislých zdrojů) je zajištěno tlačítkem CENTRAL STOP.
Vypnutí všech zařízení v objektu nebo v jeho části, včetně PBZ, je zajištěno tlačítkem TOTAL STOP.
Oba vypínací prvky chráněné proti neoprávněnému/nechtěnému použití a zároveň musí být snadno přístupné v případě požáru.
Pro každý objekt musí být vypracován postup pro vypnutí elektrické energie. Kabelové rozvody delší než 100 m - složité podmínky pro zásah dle písm. j) odst. 2 §4 Zákona o požární ochraně. Vstup do prostor pro JPO musí být použitelný bez zvláštního nářadí doporučuje se použití klíčového trezoru požární ochrany). V prostorách KK se neuvažuje s okamžitým zásahem JPO, cílem je zabránit šíření požáru.