35 Hořlavé kapaliny - provozovny a sklady, plnění a stáčení, výdejní čerpací stanice

Hořlavé kapaliny se mohou vyskytovat např.:

• ve stavebních objektech, popř. v jejich částech,
• v otevřených technologických zařízeních (dále jen "OTZ"), popř. volných skladech,
• u změn staveb stávajících prostorů s hořlavými kapalinami,
• u změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na prostory s hořlavými kapalinami

Definice hořlavé kapaliny se objevuje v evropské legislativě, v národní legislativě, ale je obsažena takké v českých technických normách.

Hořlavá kapalina podle ČSN 65 0201 se rozumí chemická látka anebo její směs v kapalném stavu, splňující podmínky ČSN 65 0201, které jsou za předvídatelných podmínek schopné hořet nebo vytvářet produkty schopné hoření.

Podmínky ČSN 65 0201

Za hořlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich směsi s definovaným bodem vzplanutí, které jsou při teplotách výskytu kapalné a lze u nich stanovit bod hoření.

Pokud u hodnocené kapaliny nebyla prověřena možnost stanovení bodu hoření, považuje se za hořlavou kapalinu.

Hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí se ve smyslu ČSN 65 0201 považují za hořlavé kapaliny I.třídy nebezpečnosti.

Hořlavé kapaliny dle ČSN 65 0201 podle bodu vzplanutí:

• I. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí  ≤ 21 °C
• II. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí ˃ 21 °C ≤ 55 °C
• III. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí ˃ 55 °C ≤ 100 °C
• IV. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí ˃ 100 °C

Nízkovroucí hořlavá kapalina - hořlavá kapalinas bodem vzplanutí  ˂ 0 °C a současně s bodem varu ˂ 35 °C za normálních podmínek.

Dle vyhlášky č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických se u hořlavých kapalin provádí klasifikace, tzn. zjišťování jejich nebezpečných vlastností a poté se provede jejich zatřídění do skupin nebezpečnosti. Skupiny nebezpečnosti jsou definovány legislativou.

• Extrémně hořlavý: kapalné látky a směsi, které mají bod vzplanutí ˂ 0 °C a bod varu (nebo v případě rozmezí bodu varu počáteční bod varu) ≤ 35 °C.
• Vysoce hořlavý: kapalné látky a směsi s bodem vzplanutí ˂ 21 °C, které však nejsou extrémně hořlavé.
• Hořlavý: kapalné látky a směsi s bodem vzplanutí ≥ 21 °C, ale ≤ 55 °C.

Hořlavou kapalinou dle nařízení CLP se rozumí kapalina s bodm vzplanutí nejvýše 60 °C.

Hořlavá kapalina se zařadí do jedné ze tří kategorií třídy:

• Kategorie 1 - bod vzplanutí ˂ 23 °C a počáteční bod varu ≤ 35 °C.
• Kategorie 2 - bod vzplanutí ˂ 23 °C a počáteční bod varu ˃ 35 °C.
• Kategorie 3 - bod vzplanutí ≥ 23 °C a ≤ 60 °C

U hořlavých kapalin je rozdělení do jednotlivých skupin složitější z toho důvodu, že různé předpisy dělí kapaliny do více skupin podle různých hodnot teploty vzplanutí. Porovnání jejich rozdělení je uvedeno v tabulce.

 

Tabulka - Porovnání dělení hořlavých kapalin:

ČSN 65 0201	Nízkovroucí hořlavá kapalina - bod vzplanutí < 0 ˚C a současně bod varu <35 ˚C	I. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí ≤ 21 ˚C	II. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí > 21˚C ≤ 55 ˚C	III. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí > 55 ˚C ≤ 100 ˚C	IV. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí > 100 ˚C
Vyhl. 402/2011 Sb.	Extrémně hořlavý - kapalné látky a směsi, které mají bod vzplanu???? < 0 ˚C a bod varu ≤ 35 ˚C	Vysoce hořlavý - kapalné látky a směsi s bodem vzplanu???? < 21 ˚C, které nejsou extrémně hořlavé	Hořlavý - kapalné látky a směsi s bodem vzplanutí ≥ 21 ˚C, ale ≤ 55 ˚C
1272/2008	Hořlavá kapalina kategorie 1 – bod vzplanutí < 23 °C a počáteční bod varu ≤ 35 °C		Hořlavá kapalina kategorie 3 - bod vzplanutí ≥ 23 ˚C a ≤ 60 ˚C
	Hořlavá kapalina kategorie 2 - bod vzplanu???? < 23 ˚C a počáteční bod varu > 35 ˚C

 

Hořlavé kapaliny - provozovny a sklady (ČSN 65 0201)

Vybrané termíny a definice z ČSN 65 0201:

• bod (teplota) vzplanutí
• prostor ohrožený výbuchem
• výfuková plocha
• výrobní stavební objekt s hořlavými kapalinami
• výrobní prostor s hořlavými kapalinami
• nevýrobní stavební objekt s hořlavými kapalinami
• skladovací nádrž
• kontejner
• přepravní obal
• sklad hořlavých kapalin
• skladovací prostor
• uzavřený sklad
• částečně uzavřený sklad
• ohraničený volný sklad
• volný sklad
• havarijní jímka
• záchytná jímka
• sběrná jímka

Norma ČSN 65 0201 platí pro projektování nových a pro projektování změn staveb stávajících objektů, které se navrhují podle ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802 a souvisejících norem z oblasti požární bezpečnosti staveb, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny (dle množství a třídy nebezpečnosti).

Při projektování změn staveb (ČSN 73 0834), u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí tato norma pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Toto ustanovení je odlišné od dříve platné ČSN 65 0201), ta změny staveb nijak neřešila.

Prostory a provozy, kde se vyskytují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 250 °C se bez ohledu na jejich množství posuzují podle ČSN 73 0802 - Nevýrobní objekty nebo ČSN 73 0804 - Výrobní objekty, pokud je stavebními úpravami anebo příslušnými technickými opatřeními zaručeno, že nedojde rozlitím k rozšíření požáru hořícími kapalinami mimo požární úsek. S tímto ustanovením se dává možnost dřívější tzv. mimotřídní kapaliny neposuzovat dle ČSN 65 0201, ale dle výše uvedených norem.

Norma platí rovněž pro stanovení specifických požadavků pro prostory s výskytem hořlavých kapalin (přílohy A-I):

• Příloha A Výroba, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami
• Příloha B Hořlavé kapaliny určené pro vytápění objektů
• Příloha C skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích
• Příloha D Prostory a zařízení pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot
• Příloha E Stabilní a polostabilní pěnová hasící zařízení
• Příloha F Zásady požární bezpečnosti pro provoz prostorů s výskytem hořlavých kapalin

Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice a plnění a stáčení hořlavých kapalin (ČSN 65 0202). Specifická ustanovení ČSN 65 0202 mají přednost před požadavky ČSN 65 0201.

Dle normy dělíme sklady hořlavých kapalin podle stavebního řešení:

• uzavřené
• částečně uzavřené
• ohraničené volné
• volné

Rozdělení skladů hořlavých kapalin podle množství:

• příruční sklad do 7 m³
• provozní sklad so 100 m³
• hlavní skald ˃ 100 m³

ČSN 65 0201 uvádí požadavky (společné, samostatné) na technologická zařízení, nádrže, kontejnery a přepravní obaly. Mezi společné požadavky patří zhotovení z materiálů odolných proti chemickým účinkům hořlavých kapalin, na ochranu před účinky statické elektřiny, těsnost uzávěrů a ostatních armatur. Další podrobnější požadavky na nádrže, kontejnery a přepravní obaly jsou uvedeny v ČSN 65 0201.

Havarijní a záchytné jímky musí být z nehořlavých hmot (kromě těsnících materiálů anebo výplní případných dilatací), nepropustných a odolných proti chemickým účinkům hořlavých kapalin, pro které jsou určeny, musí být navrženy na předpokládaný hydrostatický tlak kapaliny, včetně těsnění prostupů.

Dno havarijní jímky musí být vyspádováno do sběrné jímky. Sběrná jímka se nepožaduje v případě, jestliže havarijní jímku tvoří nádrž a u havarijní jímky v příručních skladech. Havarijní jímky nesmějí mít spodní výpusť a nesmějí být přímo připojeny na veřejnou kanalizaci (jímky mohou být připojeny na kanalizaci k tomu určenou, např. "chemickou", pokud je zabezpečeno, že nedojde k dalšímu rozšíření požáru). Při stanovení velikosti jímek podle požadavků této normy musí být v případě užití stabilního či polostabilního hasícího zařízení započítán i objem hasících prostředků (vody a pěny) stékajících do jímky po dobu činnosti hasícího zařízení.

Navrhování výrobních prostor

Stavební řešení výrobních prostor

Norma uvádí požadavky na stavební řešení výrobních prostorů, rozdělení do skupin výrob a provozů, stanovení požárních úseků podle půdorysné plochy.

Změny staveb skupiny I ve výrobních prostorech s hořlavými kapalinami všech tříd nebezpečnosti se posuzují podle ČSN 73 0834; v těchto případech jde vždy o změny ve stávajících prostorech s hořlavými kapalinami.

Změny staveb skupiny II ve výrobních prostorech s hořlavými kapalinami všech tříd nebezpečnosti se mohou posuzovat podle ČSN  73 0834 s doplňky a odchylkami uvedenými v ČSN 65 0201.

Změny staveb skupiny III ve výrobních prostorech s hořlavými kapalinami všech tříd nebezpečnosti se posuzují podle této normy. Takto se také posuzují jakékoliv prostory jiného účelu upravované na prostory s hořlavými kapalinami.

Každý výrobní prostor s hořlavými kapalinami, s půdorysnou plochou větší než 100 m², umístěný ve výrobním objektu a posuzovaný podle ČSN 65 0201, musí tvořit samostatný požární úsek.

Každý výrobní prostor s hořlavými kapalinami posuzovaný podle ČSN 65 0201 a s půdorysnou plochou větší než 50 m² (výjimky ČSN 65 0201), umístěný v nevýrobním objektu, musí tvořit samostatný požární úsek. V jednom požárním úseku se mohou vyskytovat současně nejvýše 2 m³ hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti kromě nízkovroucích kapalin.

Výrobní prostory s hořlavými kapalinami v celkovém množství přesahujícícm v jednom objektu 5 m³ (což je součet množství hořlavých kapalin ze všech požárních úseků v objektu) se nesmějí v nevýrobních objektech umísťovat.

Výrobní prostor s hořlavými kapalinami může tvořit jeden požární úsek s příručním skladem, pokud celkové množství současně se vyskytujících hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti kromě nízkovroucéch kapalin v tomto požárním úseku je:

• u nevýrobních objektů do 2 m³
• u výrobních objektů do 7 m³

Příruční sklad musí být od výrobního prostoru stavebně oddělen konstrukcí vykazující alespoň požární odolnost E 15 DP2, přičemž dveře mohou být z konstrukcí druhu DP3 bez požární odolnosti.

Podlahy ve výrobních prostorech musí být chemicky odolné, kovové konstrukce uzemněné. Návrh únikových cest se posuzuje a porovnává s ČSN 73 0804. Požárně nebezpečný prostor a odstupové vzdálenosti se stanovují dle ČSN 73 0804. Odstupová vzdálenost se měří od okraje odhořívané plochy. Havarijní jímky vně stavebních objektů se z hlediska požárně otevřených ploch posuzují jako volné sklady dle ČSN 73 0804.

Specifické požadavky na výrobní prostory

Se zaměřují na konstrukce podporující technologická zařízení s hořlavými kapalinami uvnitř požárních úseků (požární odolnost), konstrukce podporující otevřená technologická zařízení vně požárních úseků. Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost otevřených technologických zařízení se posuzuje dle ČSN 73 0804.

Havarijní jímky jsou dimenzovány nejméně na užitný objem největší nádrže, technologického zařízení nebo přepravního obalu. Nebo nejméně na 10 % objemu všech HK do jímky sváděných, pokud největší nádrž má objem alespoň dvojnásobně větší než kterákoliv jiná, nebo 20 % objemu všech HK do jímky sváděných v ostatních případech. Havarijní jímky se dimenzují i na celý objem hořlavých kapalin.

V požárních úsecích nevýrobních nebo výrobních objektů, kde se vyskytují hořlavé kapaliny v celkovém objemu do 2 m³, mohou být havarijní jímky nahrazeny záchytnými jímkami, které musí být dimenzovány nejméně na 10 % objemu hořlavých kapalin v tomto prostoru, nejméně však na objem největší nádrže, pokud slouží záchytná jímka pro více nádrží. Pokud bude zabráněno nekontrolovatelnému rozlití hořlavé kapaliny mimo vyhrazený prostor, nemusí být záchytná jímka napojena na havarijní jímku. Zařízení dodávající hořlavé kapaliny do požárního úseku musí v případě vzniku požáru či jiné havárie nejvýše do 30 s samočinně zastavit přívod hořlavých kapalin, popř. umožnit jejich zpětné odčerpání mimo požární úsek.

Pokud jsou do výrobního prostoru průběžně přiváděny hořlavé kapaliny, dimenzují se havarijní jímky na plný přítok po dobu:

• 5 minut, pokud je přítokové zařízení vybaveno samočinným uzávěrem (dle ČSN 73 0804), který uzavře přítok nejpozději do 30 sekund od vzniku požáru
• 15 minut v ostatních případech, nejméně však na celý objem největší nádrže či jiného zařízení

Pokud do výrobního prostoru (do místnosti či požárního úseku) ústí více přítoků,započítává se pouze přítok s největším přiváděným množstvím. Další požadavky jímek jsou uvedeny v ČSN 65 0201.

Provozní větrání výrobních prostorů a ochrana proti výbuchům

Výrobní prostory musí být větrány (nejen podle hygienických předpisů). Požadavky na provozní a havarijní větrání jsou dány ČSN 65 0201. Za větrané se považují výrobní prostory, u kterých je zajištěna alespoň šestinásobná výměna vzduchu za hodinu (provozní větrání). V prostorách, kde se vyskytují hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti, musí být zaištěnohavarijní větrání s desetinásobnou výměnou vzduchu za hodinu (havarijní větrání). Havarijní odvětrání se nepožaduje jestliže je výrbní prostor vybaven detektory úniku par, pokud dojde:

• k samočinnému ohlášení dosažené koncentrace 10% dolní meze výbušnosti do místa trvalé obsluhy posuzovaného technologického procesu a
• následně ke spuštění provozního větrání místnosti, v nichž se dosáhlo nejvýše 20% koncentrace dolní meze výbušnosti

Provozní a havarijní větrání nenahrazuje požární samočinné odvětránvací zařízení (SOZ) dle ČSN 73 0804.

Pokud je ve výrobních prostorech stanovené prostředí s nebezpečím výbuchu (zóna 1 nebo zóna 0), musí být výrobní prostory opatřeny výfukovými plochami. Stavební konstrukce tvořící výfukovou plochu (zpravidla obvodové stěny nebo střechy) se musí vybořit směrem do volného prostoru (vně objektu) při působení kolmého tlaku na tuto plochu nejvýše 0,01 MPa, aniž by byla porušena stabilita a únosnost ostatních stavebních konstrukcí. Výfukové plochy se považují za požárně otevřené plochy odle ČSN 73 0804.

Potrubní rozvody a armatury

Potrubní rozvody s hořlavými kapalinami se navrhují dle ČSN 73 ,0804. Potrubní rozvody musí být z hmot odolných proti chemickému působení protékajících hořlavých kapalin. Potrubní kanál musí být nepropustný, chemicky odolný proti účinkům vyskytujících se hořlavých kapalin, musí být podélně vyspádován a v nejnižším místě opatřen sběrnou jímkou. Potrubní rozvod musí být veden v takové vzdálenosti od technologického zařízení, aby nemohl být zahříván na teplotu vyšší než je teplota vznícení kapaliny dopravované potrubím. To se netýká případů, kde technologie dalšího zpracování vyžaduje teploty vyšší. Křížení potrubních rozvodů s pozemními komunikacemi a s venkovními elektrickými silovými vedeními železničních tratí se řídí platnými normami a právními předpisy. Potrubní rozvody hořlavých kapalin musí být opatřeny uzavíracími armaturami tak, aby bylo možno odpojovat jednotlivé úseky potrubí.

Navrhování skladových prostor

Stavební řešení skladových prostor

Požární bezpečnost požárních úseků skaldů hořlavých kapalin se řeší dle:

• ČSN 73 0802 - skald umístěn v nevýrobním objektu a nepřesahuje limity podle ČSN 73 0845
• ČSN 73 0804 - sklad umístěn ve výrobním objektu a nepřesahuje limity podle ČSN 73 0845
• ČSN 73 0845 - velikost skladu přesahuje limity ČSN 73 0845

Norma stanovuje požadavky na skladování hořlavých kapalin ve všech typech skladů hořlavých kapalin. sklady hořlavých kapalin, které jsou řešeny podle ČSN 73 0804, musí vždy tvořit samostatný požární úsek. Mezní rozměry skaldů hořlavých kapalin se stanoví podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0845.

V hlavním skladu je normou ČSN 65 0201 dáno množství hořlavých kapalin skladovaných v přepravních obalech, kontejnerech a skladovacích nádržích podle třídy nebezpečnsoti hořlavých kapalin.

Hlavní sklady nesmějí být umístěny v nevýrobních objektech. Provozní a příruční sklady je možno umístit v nevýrobních objektech, kromě případů dle ČSN 65 0201 (při dodržení podmínek ČSN 65 0201).

Sklady, které nově vznikají změnoustavby, se posuzují vždy jako změny staveb skupiny III (ČSN 73 0834). Změny staveb stávajících skladů se řeší obdobně jako změny staveb ve výrobních provozech.

Podlahy ve skladech hořlavých kapalin musí být chemicky odolné proti působení skladovaných hořlavých kapalin a musí být z nehořlavých hmot kromě povrchové vrstvy, zajišťující chemickou odolnost podlah, která však musí vykazovat index šíření plamene nejvýše i_s = 100/minuta. Kovové konstrukce podlah (pokud nelze zvolit jiné bezpečnější řešení) musí být uzemněny a musí mít svodový odpor menší než 10⁶ Ω.

Požáně nebezpečné prostory a odstupové vzdálenosti skaldů hořlavých kapalin se stanovují takto:

• uzavřený sklad jako požární úsek ve stavebním objektu (kde horké plyny a plameny požáru vyplňují celý prostor požárního úseku), se posuzuje podle ČSN 73 0804 nebo podle ČSN 73 0802
• částečně uzavřený sklad, který je součástí objektu s dalšími požárními úseky, se posuzuje stejně jako uzavřený sklad
• částečně uzavřený sklad, který je samostatným objektem s jedním požárním úsekem a požární odolnost jeho nosných konstrukcí nepřesahuje hodnotu R 15, se posuzuje podle ČSN 73 0804 (volné skaldy), a to i v případě, že je umístěn v areálu nevýrobních objektů
• ohraničený volný sklad nebo volný sklad se posuzuje podle ČSN 73 0804

Požární riziko se určí podle ČSN 73 0845, ČSN 73 0804 nebo podle ČSN 73 0802.

Specifické požadavky na skladové prostory

Skladovací nádrže ve skadovacích prostorech musí mít havarijní jímky dle ČSN 65 0201. Pokud je pod každou nádrží samostatná jímka, dimenzuje se na užitný objem nádrže. Pokud je v jedné havarijní jímce umístěno více nádrží, dimenzuje se havarijní jímka dle specifických požadavků výrobních prostorů, Záchytnou nebo havarijní jímku uzařeného skladu může tvořit podlaha místnosti, nepropustná pro hořlavé kapaliny, s nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem ve vstupních otvorech. Pokud je v takové podlahové jímce umístěno více nádrží, musí objem jímky odpovídat celkové kapacitě nádrží, kontejnerů či přepravních obalů podle tabulky ČSN 65 0201. Další specifické požadavky na podzemní nádrže, havarijní a záchytné jímky jsou uvedeny v ČSN 65 0201.

Provozní větrání skladovacích prostorů a ochrana proti výbuchům

Skladové prostory musí být větrány. Požadavky na přirozené a nucené větrání jsou dány normou. Uzavřené skladovací prostory, ve kterých se provádí manipulace s hořlavými kapalinami, musí být větrány jako výrobní prostory; za vyhovující odvětrání se také považuje místní odsávání, kterým se zajistí po dobu manipulace nejméně šestinásobná výměna vzduchu za hodinu, a to nejméně v prostoru manipulace a okolí do vzdálenosti 2 m; předpokladem tohoto způsobu větrání je trvalé vymezení míst manipulace.

Přirozené větrání uzavřených skaldů pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti v přepravních obalech a kontejnerech může být zajištěno otvory pro přívod čerstvého vzduchu o velikosti nejméně 1 % podlahové plochy, umístěnými nejvýše 0,15 m nad úrovní podlahy a odváděcími otvory o velikosti 1,3 % podlahové plochy, umístěnými co nejblíže pod stropem a pokud možno na protější straně skladu. Pokud jsou páry hořlavých kapalin těžší než vzduch, bude přítok vzduchu pod stropem (1 %) a odtok par hořlavých kapalin u podlahy (1,3 % podlahové plochy). Velikost otvorů je uváděna volnou aerodynamickou plochou; bez dalšího průkazu je geometrická plocha otvoru dvakrát větší. Větrací otvory přirozeného (popř. nuceného) větrání musí být vyústěny do venkovního prostoru.

Větrací otvory musí být opatřeny mřížkou a musí být trvale otevřené s výjimkou topené sezóny, kdy je možno je uzavřít; musí se však zajistit, že teplota uvnitř skladu v topné sezóně nepřekročí 15 °C.

Uzavřený sklad pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti skaldované v nádržích s větracím potrubím vyústěným do prostoru tohoto skladu se musí větrat jako výrobní prostor.

Požadavky na instalaci požárně bezpečnostních zařízení

Výrobní a skladovací prostory musí být vybaveny požárně bezpečnostními zařízeními podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo ČSN 73 0845.

Kromě těchto požadavků (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo ČSN 73 0845) musí být prostory s hořlavými kapalinami navrhované podle ČSN 65 0201 vybaveny:

• stabilním samočinným hasícím zařízením v požárních úsecích v nadzemních podlažích s hořlavými kapalinami I. nebo II. třídy nebezpečnosti v množství 10 m³ u nevýrobních, resp. 20 m³ u výrobních, nebo 50 m³ u provozních a hlavních skladů v jednom požárním úseku, popř. pokud je plocha odhořívané kapaliny větší než 100 m², přičemž zásah jednotek požární ochrany je možný až v časovém pásmu H3 ve smyslu ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802, nebo
• stabilním samočinným hasícím zařízením v požárních úsecích v podzemních podlažích v případech podle bodu a), přičemž za mezní se považují poloviční objemy hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezzpečnosti (5 m³, 10 m³ a 25 m³), resp. plocha odhořívané kapaliny větší bež 50 m²; nebo
• stabilním samočinným hasícím zařízením u nadzemních nádrží vně stavebních objektů s objemem větším než 1000 m³ pro hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti, resp. 2 000 m³ pro hořlavé kapaliny II. třídy nebezpečnosti, pokud tyto nádrže nejsou naplněny inertním plynem; nebo
• stabilním samočinným hasícím zařízením u havarijních jímek s nádržemi, kde plocha havarijní jímky, na níž probíhá odhořívání, je větší než 500 m² a přitom horní hrany stěn havarijní jímky jsou více než 1,5 m nad přilehlým terénem (nad přístupovou komunikací), nebo je větší než 1 000 m² v ostatních případech;
• zařízení podle bodů a) až d) může být nahrazenoo polostabilním hasícím zařízením, pokud zásah jednotek požární ochrany je možný v časovém pásmu H1;
• elektrickou požární signalizací, a to ve všech případech, kde ve výrobních či skladových prostorech stavebního oobjektu se vyskytují hořlavé kapaliny I.a II. třídy nebezpečnosti v množství větším než 5 m³ v jednom požárním úseku; elektrickou požární signalizaci může nahradit jiné ekvivalentní zařízení odpovídající dané technologii výroby;
• prostory s hořlavými kapalinami kterékoliv třídy nebezpečnosti, umístěné v podzemních podlažích a bez ohledu na polohu podlaží i výrobní prostory, ve kterých se může současně nacházet větší množství než 5 m³ hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti, musí být vybaveny detektory plynů a par s napojením na stálou obsluhu zařízení.

Vyhláška č. 23/2008 Sb.

Vyhláška v příloze 7 uvádí požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin.

Vyhláškou jsou dány požadavky na ukládání hořlavých kapalin na pracovištích (např. zdravotnická zařízení, prodejní prostory kiosky čerpacích stanic, laboratoře, dílny), množství hořlavých kapalin, požadavky na obaly (křehké). Požadavky se týkají staveb provedené podle ČSN 65 0201:2003 a pro stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností této normy (rok 2003).

Pro hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnsoti, které jsou ukládány na pracovništích hutních a strojírenských podniků, jsou stanoveny pžadavky zvlášť (podle konstrukčního systému stavby a půdorysné plochy).

Vyhláškou jsou také dány obecné požadavky na užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin (požadavky na bezpečnostní značení obalů, otvory ve skladech, obecné požadavky na skladování, statická elektřina, společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek apod.)

Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických na úseku požární ochrany z hlediska hořlavých kapalin jsou dány platnou legislatib´vou, tj. Zákonem o požární ochraně a Vyhláškou o požární prevenci, která v § 44 stanovuje podrobnější požadavky požární bezpečnosti při skladování nebo ukládání hořlavých kapalin fyzických osob.

Hořlavé kapaliny se skladují v prostorách (ČSN 65 0201) a obalech tomu určených. Hořlavé kapaliny se nemohou ukládat ve společných a ve sklepních prosorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů (v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič). V jednotlivých a řadových garážích se mohoou ukládat nejvýše 40 l pohonných hmot pro osobní automobily a 80 l pro nákladní automobily v nerozbitných obalech a nejvýše 20 l olejů na jedno stání.

V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.

ČSN 65 0202 - Hořalvé kapaliny. Plnění a stáčení. Výdejní čerpací stanice

Norma platí pro projektování nových plnících a stáčecích stanovišť hořlavých kapalin a topných olejů, výdejních čerpacích stanic s výdejními stojany nebo stáčecímia výdejními bloky, letištních tankovacích stanic a tankovacích stanic prro vnitrozemská plavidla a stanoví základní konstrukční požadavky pro nově konstruované výdejní stojany.

Norma platí pro projektování změn staveb nebo technologických zařízení plnících a stáčecích stanovišť čerpacích stanic a tankovacích stanic, a to pro měněné části objektů nebo technologických zařízení, přičemž změnou nesmí dojít ke snížení bezpečnosti objektů nebo zařízení.

Norma platí pro čerpací stanice a plnění a stáčení zkapalněných uhlovodíkových plynů.

Požární bezpečnost plnících a stáčecích stanovišť, čerpacích stanic, letištních tankovacích stanic a tankovacích stanic pro vnitrozemská plavidla se řeší podle ČSN 73 0804 a ČSN 65 0201 s odchylkami uvedenými v ČSN 65 0202.