Hořlavé kapaliny se mohou vyskytovat např.:
Definice hořlavé kapaliny se objevuje v evropské legislativě, v národní legislativě, ale je obsažena takké v českých technických normách.
Hořlavá kapalina podle ČSN 65 0201 se rozumí chemická látka anebo její směs v kapalném stavu, splňující podmínky ČSN 65 0201, které jsou za předvídatelných podmínek schopné hořet nebo vytvářet produkty schopné hoření.
Za hořlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich směsi s definovaným bodem vzplanutí, které jsou při teplotách výskytu kapalné a lze u nich stanovit bod hoření.
Pokud u hodnocené kapaliny nebyla prověřena možnost stanovení bodu hoření, považuje se za hořlavou kapalinu.
Hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí se ve smyslu ČSN 65 0201 považují za hořlavé kapaliny I.třídy nebezpečnosti.
Hořlavé kapaliny dle ČSN 65 0201 podle bodu vzplanutí:
Nízkovroucí hořlavá kapalina - hořlavá kapalinas bodem vzplanutí ˂ 0 °C a současně s bodem varu ˂ 35 °C za normálních podmínek.
Dle vyhlášky č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických se u hořlavých kapalin provádí klasifikace, tzn. zjišťování jejich nebezpečných vlastností a poté se provede jejich zatřídění do skupin nebezpečnosti. Skupiny nebezpečnosti jsou definovány legislativou.
Hořlavou kapalinou dle nařízení CLP se rozumí kapalina s bodm vzplanutí nejvýše 60 °C.
Hořlavá kapalina se zařadí do jedné ze tří kategorií třídy:
U hořlavých kapalin je rozdělení do jednotlivých skupin složitější z toho důvodu, že různé předpisy dělí kapaliny do více skupin podle různých hodnot teploty vzplanutí. Porovnání jejich rozdělení je uvedeno v tabulce.
Tabulka - Porovnání dělení hořlavých kapalin:
ČSN 65 0201 | Nízkovroucí hořlavá kapalina - bod vzplanutí < 0 ˚C a současně bod varu <35 ˚C |
I. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí ≤ 21 ˚C |
II. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí > 21˚C ≤ 55 ˚C |
III. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí > 55 ˚C ≤ 100 ˚C |
IV. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí > 100 ˚C |
Vyhl. 402/2011 Sb. | Extrémně hořlavý - kapalné látky a směsi, které mají bod vzplanu???? < 0 ˚C a bod varu ≤ 35 ˚C |
Vysoce hořlavý - kapalné látky a směsi s bodem vzplanu???? < 21 ˚C, které nejsou extrémně hořlavé |
Hořlavý - kapalné látky a směsi s bodem vzplanutí ≥ 21 ˚C, ale ≤ 55 ˚C |
||
1272/2008 | Hořlavá kapalina kategorie 1 – bod vzplanutí < 23 °C a počáteční bod varu ≤ 35 °C |
Hořlavá kapalina kategorie 3 - bod vzplanutí ≥ 23 ˚C a ≤ 60 ˚C |
|||
Hořlavá kapalina kategorie 2 - bod vzplanu???? < 23 ˚C a počáteční bod varu > 35 ˚C |
Vybrané termíny a definice z ČSN 65 0201:
Norma ČSN 65 0201 platí pro projektování nových a pro projektování změn staveb stávajících objektů, které se navrhují podle ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802 a souvisejících norem z oblasti požární bezpečnosti staveb, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny (dle množství a třídy nebezpečnosti).
Při projektování změn staveb (ČSN 73 0834), u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí tato norma pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Toto ustanovení je odlišné od dříve platné ČSN 65 0201), ta změny staveb nijak neřešila.
Prostory a provozy, kde se vyskytují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 250 °C se bez ohledu na jejich množství posuzují podle ČSN 73 0802 - Nevýrobní objekty nebo ČSN 73 0804 - Výrobní objekty, pokud je stavebními úpravami anebo příslušnými technickými opatřeními zaručeno, že nedojde rozlitím k rozšíření požáru hořícími kapalinami mimo požární úsek. S tímto ustanovením se dává možnost dřívější tzv. mimotřídní kapaliny neposuzovat dle ČSN 65 0201, ale dle výše uvedených norem.
Norma platí rovněž pro stanovení specifických požadavků pro prostory s výskytem hořlavých kapalin (přílohy A-I):
Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice a plnění a stáčení hořlavých kapalin (ČSN 65 0202). Specifická ustanovení ČSN 65 0202 mají přednost před požadavky ČSN 65 0201.
Dle normy dělíme sklady hořlavých kapalin podle stavebního řešení:
Rozdělení skladů hořlavých kapalin podle množství:
ČSN 65 0201 uvádí požadavky (společné, samostatné) na technologická zařízení, nádrže, kontejnery a přepravní obaly. Mezi společné požadavky patří zhotovení z materiálů odolných proti chemickým účinkům hořlavých kapalin, na ochranu před účinky statické elektřiny, těsnost uzávěrů a ostatních armatur. Další podrobnější požadavky na nádrže, kontejnery a přepravní obaly jsou uvedeny v ČSN 65 0201.
Havarijní a záchytné jímky musí být z nehořlavých hmot (kromě těsnících materiálů anebo výplní případných dilatací), nepropustných a odolných proti chemickým účinkům hořlavých kapalin, pro které jsou určeny, musí být navrženy na předpokládaný hydrostatický tlak kapaliny, včetně těsnění prostupů.
Dno havarijní jímky musí být vyspádováno do sběrné jímky. Sběrná jímka se nepožaduje v případě, jestliže havarijní jímku tvoří nádrž a u havarijní jímky v příručních skladech. Havarijní jímky nesmějí mít spodní výpusť a nesmějí být přímo připojeny na veřejnou kanalizaci (jímky mohou být připojeny na kanalizaci k tomu určenou, např. "chemickou", pokud je zabezpečeno, že nedojde k dalšímu rozšíření požáru). Při stanovení velikosti jímek podle požadavků této normy musí být v případě užití stabilního či polostabilního hasícího zařízení započítán i objem hasících prostředků (vody a pěny) stékajících do jímky po dobu činnosti hasícího zařízení.
Norma uvádí požadavky na stavební řešení výrobních prostorů, rozdělení do skupin výrob a provozů, stanovení požárních úseků podle půdorysné plochy.
Změny staveb skupiny I ve výrobních prostorech s hořlavými kapalinami všech tříd nebezpečnosti se posuzují podle ČSN 73 0834; v těchto případech jde vždy o změny ve stávajících prostorech s hořlavými kapalinami.
Změny staveb skupiny II ve výrobních prostorech s hořlavými kapalinami všech tříd nebezpečnosti se mohou posuzovat podle ČSN 73 0834 s doplňky a odchylkami uvedenými v ČSN 65 0201.
Změny staveb skupiny III ve výrobních prostorech s hořlavými kapalinami všech tříd nebezpečnosti se posuzují podle této normy. Takto se také posuzují jakékoliv prostory jiného účelu upravované na prostory s hořlavými kapalinami.
Každý výrobní prostor s hořlavými kapalinami, s půdorysnou plochou větší než 100 m2, umístěný ve výrobním objektu a posuzovaný podle ČSN 65 0201, musí tvořit samostatný požární úsek.
Každý výrobní prostor s hořlavými kapalinami posuzovaný podle ČSN 65 0201 a s půdorysnou plochou větší než 50 m2 (výjimky ČSN 65 0201), umístěný v nevýrobním objektu, musí tvořit samostatný požární úsek. V jednom požárním úseku se mohou vyskytovat současně nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti kromě nízkovroucích kapalin.
Výrobní prostory s hořlavými kapalinami v celkovém množství přesahujícícm v jednom objektu 5 m3 (což je součet množství hořlavých kapalin ze všech požárních úseků v objektu) se nesmějí v nevýrobních objektech umísťovat.
Výrobní prostor s hořlavými kapalinami může tvořit jeden požární úsek s příručním skladem, pokud celkové množství současně se vyskytujících hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti kromě nízkovroucéch kapalin v tomto požárním úseku je:
Příruční sklad musí být od výrobního prostoru stavebně oddělen konstrukcí vykazující alespoň požární odolnost E 15 DP2, přičemž dveře mohou být z konstrukcí druhu DP3 bez požární odolnosti.
Podlahy ve výrobních prostorech musí být chemicky odolné, kovové konstrukce uzemněné. Návrh únikových cest se posuzuje a porovnává s ČSN 73 0804. Požárně nebezpečný prostor a odstupové vzdálenosti se stanovují dle ČSN 73 0804. Odstupová vzdálenost se měří od okraje odhořívané plochy. Havarijní jímky vně stavebních objektů se z hlediska požárně otevřených ploch posuzují jako volné sklady dle ČSN 73 0804.
Se zaměřují na konstrukce podporující technologická zařízení s hořlavými kapalinami uvnitř požárních úseků (požární odolnost), konstrukce podporující otevřená technologická zařízení vně požárních úseků. Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost otevřených technologických zařízení se posuzuje dle ČSN 73 0804.
Havarijní jímky jsou dimenzovány nejméně na užitný objem největší nádrže, technologického zařízení nebo přepravního obalu. Nebo nejméně na 10 % objemu všech HK do jímky sváděných, pokud největší nádrž má objem alespoň dvojnásobně větší než kterákoliv jiná, nebo 20 % objemu všech HK do jímky sváděných v ostatních případech. Havarijní jímky se dimenzují i na celý objem hořlavých kapalin.
V požárních úsecích nevýrobních nebo výrobních objektů, kde se vyskytují hořlavé kapaliny v celkovém objemu do 2 m3, mohou být havarijní jímky nahrazeny záchytnými jímkami, které musí být dimenzovány nejméně na 10 % objemu hořlavých kapalin v tomto prostoru, nejméně však na objem největší nádrže, pokud slouží záchytná jímka pro více nádrží. Pokud bude zabráněno nekontrolovatelnému rozlití hořlavé kapaliny mimo vyhrazený prostor, nemusí být záchytná jímka napojena na havarijní jímku. Zařízení dodávající hořlavé kapaliny do požárního úseku musí v případě vzniku požáru či jiné havárie nejvýše do 30 s samočinně zastavit přívod hořlavých kapalin, popř. umožnit jejich zpětné odčerpání mimo požární úsek.
Pokud jsou do výrobního prostoru průběžně přiváděny hořlavé kapaliny, dimenzují se havarijní jímky na plný přítok po dobu:
Pokud do výrobního prostoru (do místnosti či požárního úseku) ústí více přítoků,započítává se pouze přítok s největším přiváděným množstvím. Další požadavky jímek jsou uvedeny v ČSN 65 0201.
Výrobní prostory musí být větrány (nejen podle hygienických předpisů). Požadavky na provozní a havarijní větrání jsou dány ČSN 65 0201. Za větrané se považují výrobní prostory, u kterých je zajištěna alespoň šestinásobná výměna vzduchu za hodinu (provozní větrání). V prostorách, kde se vyskytují hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti, musí být zaištěnohavarijní větrání s desetinásobnou výměnou vzduchu za hodinu (havarijní větrání). Havarijní odvětrání se nepožaduje jestliže je výrbní prostor vybaven detektory úniku par, pokud dojde:
Provozní a havarijní větrání nenahrazuje požární samočinné odvětránvací zařízení (SOZ) dle ČSN 73 0804.
Pokud je ve výrobních prostorech stanovené prostředí s nebezpečím výbuchu (zóna 1 nebo zóna 0), musí být výrobní prostory opatřeny výfukovými plochami. Stavební konstrukce tvořící výfukovou plochu (zpravidla obvodové stěny nebo střechy) se musí vybořit směrem do volného prostoru (vně objektu) při působení kolmého tlaku na tuto plochu nejvýše 0,01 MPa, aniž by byla porušena stabilita a únosnost ostatních stavebních konstrukcí. Výfukové plochy se považují za požárně otevřené plochy odle ČSN 73 0804.
Potrubní rozvody s hořlavými kapalinami se navrhují dle ČSN 73 ,0804. Potrubní rozvody musí být z hmot odolných proti chemickému působení protékajících hořlavých kapalin. Potrubní kanál musí být nepropustný, chemicky odolný proti účinkům vyskytujících se hořlavých kapalin, musí být podélně vyspádován a v nejnižším místě opatřen sběrnou jímkou. Potrubní rozvod musí být veden v takové vzdálenosti od technologického zařízení, aby nemohl být zahříván na teplotu vyšší než je teplota vznícení kapaliny dopravované potrubím. To se netýká případů, kde technologie dalšího zpracování vyžaduje teploty vyšší. Křížení potrubních rozvodů s pozemními komunikacemi a s venkovními elektrickými silovými vedeními železničních tratí se řídí platnými normami a právními předpisy. Potrubní rozvody hořlavých kapalin musí být opatřeny uzavíracími armaturami tak, aby bylo možno odpojovat jednotlivé úseky potrubí.
Požární bezpečnost požárních úseků skaldů hořlavých kapalin se řeší dle:
Norma stanovuje požadavky na skladování hořlavých kapalin ve všech typech skladů hořlavých kapalin. sklady hořlavých kapalin, které jsou řešeny podle ČSN 73 0804, musí vždy tvořit samostatný požární úsek. Mezní rozměry skaldů hořlavých kapalin se stanoví podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0845.
V hlavním skladu je normou ČSN 65 0201 dáno množství hořlavých kapalin skladovaných v přepravních obalech, kontejnerech a skladovacích nádržích podle třídy nebezpečnsoti hořlavých kapalin.
Hlavní sklady nesmějí být umístěny v nevýrobních objektech. Provozní a příruční sklady je možno umístit v nevýrobních objektech, kromě případů dle ČSN 65 0201 (při dodržení podmínek ČSN 65 0201).
Sklady, které nově vznikají změnoustavby, se posuzují vždy jako změny staveb skupiny III (ČSN 73 0834). Změny staveb stávajících skladů se řeší obdobně jako změny staveb ve výrobních provozech.
Podlahy ve skladech hořlavých kapalin musí být chemicky odolné proti působení skladovaných hořlavých kapalin a musí být z nehořlavých hmot kromě povrchové vrstvy, zajišťující chemickou odolnost podlah, která však musí vykazovat index šíření plamene nejvýše is = 100/minuta. Kovové konstrukce podlah (pokud nelze zvolit jiné bezpečnější řešení) musí být uzemněny a musí mít svodový odpor menší než 106 Ω.
Požáně nebezpečné prostory a odstupové vzdálenosti skaldů hořlavých kapalin se stanovují takto:
Požární riziko se určí podle ČSN 73 0845, ČSN 73 0804 nebo podle ČSN 73 0802.
Skladovací nádrže ve skadovacích prostorech musí mít havarijní jímky dle ČSN 65 0201. Pokud je pod každou nádrží samostatná jímka, dimenzuje se na užitný objem nádrže. Pokud je v jedné havarijní jímce umístěno více nádrží, dimenzuje se havarijní jímka dle specifických požadavků výrobních prostorů, Záchytnou nebo havarijní jímku uzařeného skladu může tvořit podlaha místnosti, nepropustná pro hořlavé kapaliny, s nepropustným soklem stěn a zvýšeným prahem ve vstupních otvorech. Pokud je v takové podlahové jímce umístěno více nádrží, musí objem jímky odpovídat celkové kapacitě nádrží, kontejnerů či přepravních obalů podle tabulky ČSN 65 0201. Další specifické požadavky na podzemní nádrže, havarijní a záchytné jímky jsou uvedeny v ČSN 65 0201.
Skladové prostory musí být větrány. Požadavky na přirozené a nucené větrání jsou dány normou. Uzavřené skladovací prostory, ve kterých se provádí manipulace s hořlavými kapalinami, musí být větrány jako výrobní prostory; za vyhovující odvětrání se také považuje místní odsávání, kterým se zajistí po dobu manipulace nejméně šestinásobná výměna vzduchu za hodinu, a to nejméně v prostoru manipulace a okolí do vzdálenosti 2 m; předpokladem tohoto způsobu větrání je trvalé vymezení míst manipulace.
Přirozené větrání uzavřených skaldů pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti v přepravních obalech a kontejnerech může být zajištěno otvory pro přívod čerstvého vzduchu o velikosti nejméně 1 % podlahové plochy, umístěnými nejvýše 0,15 m nad úrovní podlahy a odváděcími otvory o velikosti 1,3 % podlahové plochy, umístěnými co nejblíže pod stropem a pokud možno na protější straně skladu. Pokud jsou páry hořlavých kapalin těžší než vzduch, bude přítok vzduchu pod stropem (1 %) a odtok par hořlavých kapalin u podlahy (1,3 % podlahové plochy). Velikost otvorů je uváděna volnou aerodynamickou plochou; bez dalšího průkazu je geometrická plocha otvoru dvakrát větší. Větrací otvory přirozeného (popř. nuceného) větrání musí být vyústěny do venkovního prostoru.
Větrací otvory musí být opatřeny mřížkou a musí být trvale otevřené s výjimkou topené sezóny, kdy je možno je uzavřít; musí se však zajistit, že teplota uvnitř skladu v topné sezóně nepřekročí 15 °C.
Uzavřený sklad pro hořlavé kapaliny I. a II. třídy nebezpečnosti skaldované v nádržích s větracím potrubím vyústěným do prostoru tohoto skladu se musí větrat jako výrobní prostor.
Výrobní a skladovací prostory musí být vybaveny požárně bezpečnostními zařízeními podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo ČSN 73 0845.
Kromě těchto požadavků (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo ČSN 73 0845) musí být prostory s hořlavými kapalinami navrhované podle ČSN 65 0201 vybaveny:
Vyhláška v příloze 7 uvádí požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin.
Vyhláškou jsou dány požadavky na ukládání hořlavých kapalin na pracovištích (např. zdravotnická zařízení, prodejní prostory kiosky čerpacích stanic, laboratoře, dílny), množství hořlavých kapalin, požadavky na obaly (křehké). Požadavky se týkají staveb provedené podle ČSN 65 0201:2003 a pro stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností této normy (rok 2003).
Pro hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnsoti, které jsou ukládány na pracovništích hutních a strojírenských podniků, jsou stanoveny pžadavky zvlášť (podle konstrukčního systému stavby a půdorysné plochy).
Vyhláškou jsou také dány obecné požadavky na užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin (požadavky na bezpečnostní značení obalů, otvory ve skladech, obecné požadavky na skladování, statická elektřina, společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek apod.)
Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob a fyzických na úseku požární ochrany z hlediska hořlavých kapalin jsou dány platnou legislatib´vou, tj. Zákonem o požární ochraně a Vyhláškou o požární prevenci, která v § 44 stanovuje podrobnější požadavky požární bezpečnosti při skladování nebo ukládání hořlavých kapalin fyzických osob.
Hořlavé kapaliny se skladují v prostorách (ČSN 65 0201) a obalech tomu určených. Hořlavé kapaliny se nemohou ukládat ve společných a ve sklepních prosorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů (v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič). V jednotlivých a řadových garážích se mohoou ukládat nejvýše 40 l pohonných hmot pro osobní automobily a 80 l pro nákladní automobily v nerozbitných obalech a nejvýše 20 l olejů na jedno stání.
V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.
Norma platí pro projektování nových plnících a stáčecích stanovišť hořlavých kapalin a topných olejů, výdejních čerpacích stanic s výdejními stojany nebo stáčecímia výdejními bloky, letištních tankovacích stanic a tankovacích stanic prro vnitrozemská plavidla a stanoví základní konstrukční požadavky pro nově konstruované výdejní stojany.
Norma platí pro projektování změn staveb nebo technologických zařízení plnících a stáčecích stanovišť čerpacích stanic a tankovacích stanic, a to pro měněné části objektů nebo technologických zařízení, přičemž změnou nesmí dojít ke snížení bezpečnosti objektů nebo zařízení.
Norma platí pro čerpací stanice a plnění a stáčení zkapalněných uhlovodíkových plynů.
Požární bezpečnost plnících a stáčecích stanovišť, čerpacích stanic, letištních tankovacích stanic a tankovacích stanic pro vnitrozemská plavidla se řeší podle ČSN 73 0804 a ČSN 65 0201 s odchylkami uvedenými v ČSN 65 0202.