Základním pramenem přestupkového práva je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Úpravu na úseku přestupků lze nalézt i v jiných zákonech. Takovým zákonem je i zákon o požární ochraně.
Oblast správního trestání je vázána jednak obecnými zásadami, jednak zásadami, které odrážejí zvláštnosti tohoto úseku veřejné správy. Z hlediska obecných zásad lze poukázat např. na zásadu zákonitosti, zásadu materiální pravdy, zásadu součinnosti, zásadu procesní ekonomie, zásadu rovnosti. Do množiny "zvláštních" zásad lze zařadit např. zásadu "ne bis in idem", která brání opakovanému potrestání za stejný skutek, zásadu presumpce neviny, která zaručuje, že každý je pvažován za nevinného do vyslovení viny pravomocným rozhodnutím, nebo zásadu "in dubio pro reo", která zaručuje rozhodování v pochybnostech ve prospěch obviněného.
Úprava správního trestání je součástí části šesté Zákona o požární ochraně. V § 78 této části jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků a stanovená je i horní hranice sazby pokuty, kterou lze za jednotlivé přestupky uložit. Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
Posouzením obsahu uvedených skutkových podstat lze dovodit, že umožňují postihnout jak porušení hmotně rávní povinnosti, tak i povinnosti, která má spíše pořádkový charakter, např. skutková podstata pod písmenem h).
Cílem části šesté Zákona o požární ochraně je zejména zajištění požární bezpečnosti při výkonu z hlediska požární ochrany významných činností, dále vytvoření předpokladů pro činnost jednotek ochrany, zabránění zneužívání systému požární ochrany či vytvoření předpokladů pro výkon státního požárního dozoru. Závažnosti jednání pak odpovídá stanovená horní hranice sazby pokuty.
V § 79 Zákona o požární ochraně je stanovena příslušnost k ukládání, vybírání a vymáhání pokuty. Dále v případě zásad řízení a jiných procesních ustanovení, která nejsou součástí zákona o přestupcách, platí podpůrně správní řád.
Přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestní čin.
Mezi formální znaky přestupku můžeme zařadit - jednak znaky společné pro všechny přestupky (např. věk pachatele, příčetnost, zavinění), jednak znaky skutkové podstaty přestupku, které individualizují jednotlivé konkrétní přestupky (typové znaky).
Materiální znak představuje škodlivost jednání pro společnost. Spočívá v ohrožení nebo porušení zájmů chráněných na úseku požární ochrany. Materiální znak je vymezen slovy "jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti". Není-li naplněn materiální znak (jednání nemá, alespoň nepatrnou míru společenské škodlivosti) nejedná se o přestupek. Stanovení toho, zda konkrétní jdnání je či není společensky škodlivé, a určení míry této škodlivosti je úkolem hasičského záchranného sboru kraje.
Správní orgány při rozhodování, zda jednání je či není přestupkem, zkoumají také otázku, zda došlo k naplnění obou znaků přestupku, tj. znaku formálního a znaku materiálního.
Přestupkem může být pouze protiprávní čin. Protiprávnost je v rámci skutkových podstat na úseku požární ochrany vymezena slovy "poruší", "neumožní", "neuposlechne" apod. Okolnostmi, které vylučují protiprávnost, je nutná obrana a krajní nouze.
Nutnou obranou se ozumí jednání, jímž někdo odvrací přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem.
Krajní nouzí se rozumí jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
Pachatelem přestupku na úseku požární ochrany (subjektem) může být pouze fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok svého věku a v době spáchání přestupku byla příčetná. Přestupku na úseku požární ochrany se může dopustit jak občan České republiky, tak i cizí státní příslušník.
Zavinění je základním znakem odpovědnosti za přestupek. Bez prokázání zavinění nemůže vzniknout odpovědnost za přestupek. Zavinění lze obecně definovat jako vnitřní psychiický stav pachatele přestupku k protiprávnímu jednání a následku tohoto jednání. K odpovědnsoti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslné zavinění. V případě skutkových podstat podle § 78 odst. 1 Zákona o požární ochraně postačí nedbalostní jednání.
Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestli pachatel
Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen, takovým jednáním může být např. neoznámení požáru podle §78 odst. 1 písm. t) Zákona o požární ochraně. O opomenutí se naopak nejedná v případě skutkové podstaty podle § 78 odst. 1 písm. f) Zákona o požární ochraně protože je postihováno vědomé a bezdůvodné přivolání jednotky požární ochrany.
Pokuta uložená podle zákona o požární ochraně má charakter trestu ukládaného s cílem odradit pachatele od dalšího páchání přestupků. "Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence)". Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následku, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým zzpůsobem byl pro týž skuten postižen v disciplinárním řízení. Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží pokuta podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný.
Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok (preklusní lhůta). Přestupek nelze dále projednat a případně uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
Orgánem příslušným k projednání přestupku na úseku požární ochrany je hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán
Před zahájením přestupkového řízení lze provést tyto úkony:
Zákon stanoví tři obligatorní podmínky pro uložení pokuty v blokovém řízení
Výsledkemje individuální správní akt, kterým se obviněný z přestupku uznává vinným, současně se mu ukládá povinnost zaplatit pokutu. Rozhodnutí je vydáno vystavením pokutového bloku či boku na pokutu na místě nezaplacenou a podpisem tohoto bloku obviněnýmz přestupku. Pokutový blok je správním rozhodnutím, proti kterému se nelze odvolat. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení blokové pokuty je podpis pokutového bloku obviněným.
V rámci tohoto řízení lze přestupek projednat bez nařízení ústního jednání a provádění dokazování, pokud nejsou pochybnosti o tom, že obviněný z přstupku se protiprávního jednání dopustil. Rozhodnutí se formálně označuje jako příkaz. Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je omezen ve svéprávnosti., dále nelze v příkazním řízení projednat přestupek mladistvého. Proti příkazu lze podat do patnácti dnů ode dne jeho doručení odpor hsičskému záchrannému sboru kraje, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a hasičský záchranný sbor kraje pokračuje v "standardním" řízení (nařídí ústní jednání a provádí dokazování).
Účastníkem přestupkového řízení může být obviněný z přestupku, a dále (případně) poškozený, pokud jde o projednání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem, a vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci.
Hasičský záchranný sbor kraje koná ústní a většinou neveřejné jednání. Toto jednání se může konat bez přítomnosti obviněného z přestupku pouze v případě, kdy odmítne, ač byl řádně předvolán se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omlluvy nebo náležitého důvodu.
Hasičský záchranný sbor kraje zjišťuje všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného. Musí legálním postupem zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
Neshledán-li hasičský záchranný sbor kraje důvod pro zastavení řízení, vydá rozhodnutí o vině. Toto rozhodnutí obsahuje výrok (obsahuje mj. popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměnu sankce), odůvodnění a poučení o odvolání.
Proti rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání, toto odvolání má odkladný účinek. Podává se u hasičského záchranného sboru kraje, který rozhodnutí vydal. V rámci odvolacího řízení lze uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy. Odvolací orgán je z hlediska lhůt vázán správním řádem.
Správní (pravomocné) rozhodnutí lze následně posoudit v rámci přezkumného řízení (narovnání vad právních) nabo obnovy řízení (narovnání vad skutkových).
Podle § 79 odst. 2 Zákona o požární ochraně hasičský záchranný sbor kraje uloženou pokutu vybírá a vymáhá. To jej pasuje do role exekučního správního orgánu, který musí zahájit exekuci v případě, že nebyla ve stanovené lhůtě dobrovolně splněna povinnost peněžního plnění.