18 Zásady přestupkového řízení a přestupky na úseku požární ochrany

Pramen práva

Základním pramenem přestupkového práva je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Úpravu na úseku přestupků lze nalézt i v jiných zákonech. Takovým zákonem je i zákon o požární ochraně.

Zásady přestupkového řízení

Oblast správního trestání je vázána jednak obecnými zásadami, jednak zásadami, které odrážejí zvláštnosti tohoto úseku veřejné správy. Z hlediska obecných zásad lze poukázat např. na zásadu zákonitosti, zásadu materiální pravdy, zásadu součinnosti, zásadu procesní ekonomie, zásadu rovnosti. Do množiny "zvláštních" zásad lze zařadit např. zásadu "ne bis in idem", která brání opakovanému potrestání za stejný skutek, zásadu presumpce neviny, která zaručuje, že každý je pvažován za nevinného do vyslovení viny pravomocným rozhodnutím, nebo zásadu "in dubio pro reo", která zaručuje rozhodování v pochybnostech ve prospěch obviněného.

Přestupky na úseku požární ochrany

Úprava správního trestání je součástí části šesté Zákona o požární ochraně. V § 78 této části jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků a stanovená je i horní hranice sazby pokuty, kterou lze za jednotlivé přestupky uložit. Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo

• poruší příkazy nabo zákazy týkající se požární ochrany na neoznačených místech  - až 10 000 Kč,
• neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce - až 10 000 Kč,
• neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané  podle § 88 odst. 1 písm. a) - až 10 000 Kč,
• poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů - až 10 000 Kč,
• neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostního zařízení - až 20 000 Kč,
• vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání - až 20 000 Kč,
• nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností - až 20 000 Kč,
• neumožní výkon státního požárního dozoru nebo nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru - až 20 000 Kč,
• neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv je k tomu povinen - až 20 000 Kč,
• neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy - až 20 000 č,
• nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu  znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení - až 20 000 Kč,
• nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení - až 20 000 Kč,
• nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací - až 25 000  Kč,
• poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozjodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu - až 25 000 Kč,
• provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy - až 25 000 Kč,
• zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následek svého jednání - až 25 000 Kč,
• způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestní čin - až 25 000 Kč,
• vypaluje porosty - až 25 000 Kč,
• neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá . až 25 000 Kč,
• omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku - až 25 000 Kč,
• používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí, a letadel jednotek požární ochrany - až 25 000 Kč,
• neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 Zákona o požární ochraně nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2 citovaného zákona - až 25 000 Kč.

Posouzením obsahu uvedených skutkových podstat lze dovodit, že umožňují postihnout jak porušení hmotně rávní povinnosti, tak i povinnosti, která má spíše pořádkový charakter, např. skutková podstata pod písmenem h).

Cílem části šesté Zákona o požární ochraně je zejména zajištění požární bezpečnosti při výkonu z hlediska požární ochrany významných činností, dále vytvoření předpokladů pro činnost jednotek ochrany, zabránění zneužívání systému požární ochrany či vytvoření předpokladů pro výkon státního požárního dozoru. Závažnosti jednání pak odpovídá stanovená horní hranice sazby pokuty.

V § 79 Zákona o požární ochraně je stanovena příslušnost k ukládání, vybírání a vymáhání pokuty. Dále v případě zásad řízení a jiných procesních ustanovení, která nejsou součástí zákona o přestupcách, platí podpůrně správní řád.

Dfinice přestupku

Přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů anebo o trestní čin.

Formální a materiální znak přestupku

Mezi formální znaky přestupku můžeme zařadit - jednak znaky společné pro všechny přestupky (např. věk pachatele, příčetnost, zavinění), jednak znaky skutkové podstaty přestupku, které individualizují jednotlivé konkrétní přestupky (typové znaky).

Materiální znak představuje škodlivost jednání pro společnost. Spočívá v ohrožení nebo porušení zájmů chráněných na úseku požární ochrany. Materiální znak je vymezen slovy "jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti". Není-li naplněn materiální znak (jednání nemá, alespoň nepatrnou míru společenské škodlivosti) nejedná se o přestupek. Stanovení toho, zda konkrétní jdnání je či není společensky škodlivé, a určení míry této škodlivosti je úkolem hasičského záchranného sboru kraje.

Správní orgány při rozhodování, zda jednání je či není přestupkem, zkoumají také otázku, zda došlo k naplnění obou znaků přestupku, tj. znaku formálního a znaku materiálního.

Protiprávnost

Přestupkem může být pouze protiprávní čin. Protiprávnost je v rámci skutkových podstat na úseku požární ochrany vymezena slovy "poruší", "neumožní", "neuposlechne" apod. Okolnostmi, které vylučují protiprávnost, je nutná obrana a krajní nouze.

Nutnou obranou se ozumí jednání, jímž někdo odvrací přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem.

Krajní nouzí se rozumí jednání, jímž někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.

Pachatel přestupku

Pachatelem přestupku na úseku požární ochrany (subjektem) může být pouze fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok svého věku a v době spáchání přestupku byla příčetná. Přestupku na úseku požární ochrany se může dopustit jak občan České republiky, tak i cizí státní příslušník.

Zavinění

Zavinění je základním znakem odpovědnosti za přestupek. Bez prokázání zavinění nemůže vzniknout odpovědnost za přestupek. Zavinění lze obecně definovat jako vnitřní psychiický stav pachatele přestupku k protiprávnímu jednání a následku tohoto jednání. K odpovědnsoti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslné zavinění. V případě skutkových podstat podle § 78 odst. 1  Zákona o požární ochraně postačí nedbalostní jednání.

Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestli pachatel

• věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí nebo
• nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel

• chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo
• věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.

Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen, takovým jednáním může být např. neoznámení požáru podle §78 odst. 1 písm. t) Zákona o požární ochraně. O opomenutí se naopak nejedná v případě skutkové podstaty podle § 78 odst. 1 písm. f) Zákona o požární ochraně protože je postihováno vědomé a bezdůvodné přivolání jednotky požární ochrany.

Pokuta

Pokuta uložená podle zákona o požární ochraně má charakter trestu ukládaného s cílem odradit pachatele od dalšího páchání přestupků. "Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence)". Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následku, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým zzpůsobem byl pro týž skuten postižen v disciplinárním řízení. Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží pokuta podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný.

Zánik odpovědnosti za přestupek

Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok (preklusní lhůta). Přestupek nelze dále projednat a případně uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

Projednání přestupku

Příslušnost

Orgánem příslušným k projednání přestupku na úseku požární ochrany je hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán

Postup před zahájením přestupkového řízení

Před zahájením přestupkového řízení lze provést tyto úkony:

• podání vysvětlení - slouží k prověření došlého oznámení o přestupku,
• postoupení pro nepříslušnost - podání je postoupeno příslušnému správnímu orgánu,
• odložení věci - věc se odloží, jestliže není účelné nebo možné vést přestupkové řízení.

Způsoby vyřízení přestupku

I. Zkrácené řízení

Blokové řízení

Zákon stanoví tři obligatorní podmínky pro uložení pokuty v blokovém řízení

• spolehlivé zjištění přestupku
• nepostačuje vyřízení domluvou
• ochotu obviněného z přestupku pokutu zaplatit.

Výsledkemje individuální správní akt, kterým se obviněný z přestupku uznává vinným, současně se mu ukládá povinnost zaplatit pokutu. Rozhodnutí je vydáno vystavením pokutového bloku či boku na pokutu na místě nezaplacenou a podpisem tohoto bloku obviněnýmz přestupku. Pokutový blok je správním rozhodnutím, proti kterému se nelze odvolat. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení blokové pokuty je podpis pokutového bloku obviněným.

Příkazní řízení

V rámci tohoto řízení lze přestupek projednat bez nařízení ústního jednání a provádění dokazování, pokud nejsou pochybnosti o tom, že obviněný z přstupku se protiprávního jednání dopustil. Rozhodnutí se formálně označuje jako příkaz. Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je omezen ve svéprávnosti., dále nelze v příkazním řízení projednat přestupek mladistvého. Proti příkazu lze podat do patnácti dnů ode dne jeho doručení odpor hsičskému záchrannému sboru kraje, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a hasičský záchranný sbor kraje pokračuje v "standardním" řízení (nařídí ústní jednání a provádí dokazování).

II. Řízení o přestupku

Účastníkem přestupkového řízení může být obviněný z přestupku, a dále (případně) poškozený, pokud jde o projednání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem, a vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci.

Hasičský záchranný sbor kraje koná ústní a většinou neveřejné jednání. Toto jednání se může konat bez přítomnosti obviněného z přestupku  pouze v případě, kdy odmítne, ač byl řádně předvolán se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omlluvy nebo náležitého důvodu.

Hasičský záchranný sbor kraje zjišťuje všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného. Musí legálním postupem zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

Rozhodnutí o vině

Neshledán-li hasičský záchranný sbor kraje důvod pro zastavení řízení, vydá rozhodnutí o vině. Toto rozhodnutí obsahuje výrok (obsahuje mj. popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměnu sankce), odůvodnění a poučení o odvolání.

Odvolání

Proti rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání, toto odvolání má odkladný účinek. Podává se u hasičského záchranného sboru kraje, který rozhodnutí vydal. V rámci odvolacího řízení lze uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy. Odvolací orgán je z hlediska lhůt vázán správním řádem.

Správní (pravomocné) rozhodnutí lze následně posoudit v rámci přezkumného řízení (narovnání vad právních) nabo obnovy řízení (narovnání vad skutkových).

Exekuce

Podle § 79 odst. 2 Zákona o požární ochraně hasičský záchranný sbor kraje uloženou pokutu vybírá a vymáhá. To jej pasuje do role exekučního správního orgánu, který musí zahájit exekuci v případě, že nebyla ve stanovené lhůtě dobrovolně splněna povinnost peněžního plnění.