vařování je jednou z nejpoužívanějších technologií ve výstavbě, výrobě i při údržbě a opravách strojů a zařízení. Z hlediska technologie jde o způsob produktivní a velmi těžko nahraditelný. Z požárního hlediska se jedná o práci za použití otevřeného ohně nebo o práci s materiály zahřátými na tavící teplotu.
Prováděcím právním předpisem k Zákonu o požární ochraně, který stanovuje podmínky požární bezpečnosti činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů, je vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.
Svařováním se dle vyhlášky rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp, a nahřívání živic v tavných nádobách. Hlavním zdrojem tepla při svařování zůstává elektrický oblouk, elektrický odpor a plamen, vytvořený různými hořlavými plyny smíšenými se vzduchem nebo kyslíkem.
Podmínky požární bezpečnosti stanovené vyhláškou se vztahují na svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provozované právnickými osobami a podnikajícími fyzickými sobami. Na fyzické osoby se podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují také, ale omezeně.
Při nedodržení platných předpisů a při nedbalosti pracovníků vzniká při svařování značný počet požárů s velkými finančními škodami a dochází také k usmrcení osob a ke zraněním. Pro zabránění požáru při svařování je třeba znát příčiny, které k požáru vedly. Požáry při svařování mohou být způsobené nejen technickou závadou na svařovacím zařízení, ale také člověkem, ať vědomě nebo nedbalostí. Tzn., požár může způsobit svou neznalostí bezpečnosti práce, nebo neprovedením potřebních opatření, resp. podceněním ochrany pro zabránění vzniku požáru. Žádné požárně bezpečnostní předpisy nejsou úplně dokonalé, neboť technika a technologie svařování se stále zdokonaluje, proto je důležité prodlužování odborné způsobilosti svářečů a také školení o nových možnostech vzniku požáru při skladování. Pro zabránění vzniku požáru je důležité dodržovat příslušné předpisy a normy pro provádění svářečských prací.
Nebezpečnou koncentraci - koncentrace směsi hořlavých plynů, par nebo prachů se vzduchem nebo jiným oxidovadlem od 25% hodnoty dolní meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,
Prostor s nebezpečím výbuchu s následným požárem - prostor stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém může vzniknout nebezpečná koncentrace nebo se nacházejí výbušniny nebo látky obsahující výbušniny anebo jiné látky a materiály a v kombinaci s danou svářečskou technologií mohou být příčinou výbuchu s následným požárem,
Prostor s nebezpečím požáru - prostor stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jehoo části (např. zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné nebo hořlavé látky obažené ve stavebních konstrukcích či zařízeních a v případě používání dané svářečské technologie může dojít k jejich zapálení a vzniku požáru.
Přilehlý prostor - prostor nacházející se nad, pod a vedle svářečského pracoviště, který může být ohrožen vznikem nebo rozšířením požáru vlivem činností vykonávaných na svářečském pracovišti.
Základní požárně bezpečnostní opatření - technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po skončení svařování, zahrnující opatření vyplývajcí z použitého druhu svářečského zařízení,
Zvláštní požárně bezpečnostní opatření - technická a organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v průběhu a po ukončení svařování s ohledem na konkrétní druh nebezpečí (požár, výbuch), umístění svářečského pracoviště, požárně bezpečnostního zajištění stavby, systému zabezpečování požární ochrany nejen na svářečském pracovišti, ale i v přilehlých prostorech,
Svařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření - svařování v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu s následným požárem, včetně přilehlých prostor, vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření
Svářečské pracoviště - pracovní prostor vymezený pro svařování včetně technologických zařízení používaných pro svařování; za svářečská pracviště se považují též technologická stanoviště a manipulační plochy, na kterých se provádí operace související se svařováním.
Požární dohled - činnost zaměřená na požární bezpečnost v průběhu, při přerušení a po ukončení svařování vyžadujících zvláštní požárně bezpečnostní opatření
Základní riziko při svařování - riziko, které může vést ke vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem v důsledku účinků tepla vedením, sáláním nebo prouděním (např. teplota plamene nebo elektrického oblouku, rozstřik žhavých částic kovu a strusky, vytečení žhavé hmoty z řezné spáry, tepelné záření, vysoká teplota svařovaných materiálů, vysoká teplota plynných zplodin svařování) a výskytu hořlavých a hoření podporujících plynů nebo proudových obvodů svařovacího proudu.
Specifické riziko - riziko svářečského pracoviště z hlediska vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem, které není zcela zřetelné osobám s odbornou způsobilostí pro svařování (např. hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí vedoucí hořlavé nebo hoření podprující látky, hořlavý podklad krytý nátěrem nebo tepelně neizolujícím materiálem, otevřené kanály vedoucí hořlavé kapaliny).
Zahájení svařování - první a každé další uvedení zařízení do provozuschopného stavu (např. zapálení hořáku, uvedení svářečského zařízení do činnosti) následující po předchozím opuštění svářečského pracoviště.
Před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých protorech, zda se nejedná o svařování, vyžadujcí zvláštní požárně bezpečnostní opatření.
Svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se stanovují písemně - tzv. příkaz ke svařování. Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření je uveden v příloze č. 1 vyhlášky. Při tom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky, obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách). Změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních nebo zvláštních požárně bezpečnostních opatření.
Před zahájením svařování se:
Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření.
S ohledem na provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více opatření, které spočívá zejména v:
Svařování se nesmí zahájit, jestliže:
Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje svářečské pracoviště i přilehlé prostory a zajistí se požární dohled ve stanovených intervalech. Intervaly se stanoví se zřetelem na základní případně specifické riziko svářečského pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. V odůvodněných případech, zejména při tepelném dělení kovů a u členitých prostorů, je třeba přihlédnout k možnosti vzniku požáru i po 8 hodinách. Vyhláška stanovuje případy, kdy není nutné vykonávat požární dohled po skončení svařování. Takových případů není mnoho.
Svářečská pracoviště rozdělujeme na pracoviště stálá (určená ke svařování projektovou dokumentací stavby) a pracoviště přechodná. Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasícími přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních předpisů. Mimo tyto hasící přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma přenosnými hasícími přístroji (z toho nejméně 1 ks PHP práškovým 5 kg). V případě svařování v bytě, pokud nejsou bezprostředně ohrožovány ostatní prostory objektu nejméně 1 ks PHP práškovým 5 kg.
Další bezpečnostní požadavky na svářečské pracoviště jsou dále rozvedeny ve vyhlášce:
Vyhláška určuje stanovení ochranných pásem při svařování ve výškách. Tato pásma stanoví minimální vzdálenosti, ze kterých se před zahájením svařování odstraňují hořlavé materiály, nebo zajistí jejich bezpečná izolace, popřípadě se provedou jiná účinná opatření, zejména před účinky žhavých částic. Za svařování ve výškách se považuje svařování od 2 m výšky. Střed ochranného pásma je vždy pod místem svařování a jako minimální je určen kruh o poloměru 10 m ve vodorovné rovině. Pro svařování ve výškách převyšujících 2 m se rozšiřuje ochranné pásmo dle požadavků vyhlášky.
Vyhláška stanovuje podrobnější podmínky požární bezpečnosti nekterých druhů svařování kovových materiálů např.:
Do oblasti svařování můžeme zařadit i oblast tzv. svařování nekovových materiálů (plastů, lepenek a dalších nekovových materiálů). V těchto případech se používá otevřený oheň (plynové hořáky a benzínové pájky). I zde je nezbytné dodržovat právní předpisy a správné manipulovat s otevřeným ohněm. Plynové hořáky používají pokrývači, kteří manipulují s hořlavými látkami - lepenkami. Na stavbách se používají roztavené živice, které slouží zejména jako hydroizolace. Nahřívání a manipulace s živicemi je nebezpečná a vyžaduje přísné dodržování požární bezpečnosti.