48 Prevence závažných havárií

Prevence závažných havárií je upravována zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Tento zákon zapracovává předpisy řešící tuto oblast vydané Evropským společenstvím.

Zákonem je defi nováno, co lze považovat za závažnou havárii. Jedná se o mimořádnou událost, která je časově částečně nebo zcela neovladatelná a je prostorově ohraničená. Může se jednat např. o závažný únik nebezpečné chemické látky, o požár nebo o výbuch. Dále tato událost vznikla nebo její vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a vede k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku.

Přesnější kritéria pro defi nování závažné havárie jsou citována v příloze zákona, např. každá havárie, vedoucí k následkům mimo území České republiky, nebo havárie vedoucí k úmrtí.

Zákon stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Cílem zákona je snížit pravděpodobnost vzniku závažné havárie, omezit následky na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.

Základní oblasti, které zákon řeší, jsou:

• povinnosti provozovatele objektů a zařízení,
• havarijní plánování,
• výkon státní správy.

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení

1. Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B

Povinnosti, které ze zákona provozovatel musí plnit, vyplývají ze zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny. Pro zařazení je provozovatel povinen zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifi kace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení. Pro zařazení slouží tabulky z přílohy zákona, ve kterých jsou uvedena minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení.

Tabulka - Jmenovitě vybrané nebezpečné látky - příklady

Položka	Nebezpečné látky	množství v tunách
		sloupec 1	sloupec 2
7.	Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli	1	2
8.	Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli		0,1
9.	Brom	20	100
10.	Chlór	10	25
11.	Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfi d nikelnatý, disulfi d triniklu, oxid niklitý)		1
12.	Ethylenimin	10	20
13.	Fluor	10	20
14.	Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%)	5	50
15.	Vodík	5	50
16.	Chlorovodík (zkapalněný	25	250
32.	Ropné produkty: (a) automobilové a jiné benzíny (b) petroleje (včetně paliva pro tryskové motory) (c) plynové oleje (zahrnující motorové nafty, topné oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů)	2500	25000

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, navrhne zařazení objektu nebo zařízení:

• do skupiny A

pokud množství nebezpečné látky je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupcích 1 a současně je menší než množství uvedené ve sloupcích 2,

• do skupiny B

pokud množství nebezpečné látky je stejné nebo větší, než je množství uvedené ve sloupcích 2.

V případě, že není dosaženo výše uvedené množství nebezpečné látky pro zařazení do příslušné skupiny, ale v objektu nebo zařízení se vyskytuje více chemických látek, může být provedeno zařazení do příslušné skupiny na základě součtu poměrných množství těchto látek podle postupu uvedeného v zákoně.

 

Tabulka - Ostatní nebezpečné látky, klasifikované do skupin podle  vybraných nebezpečných vlastností:

	Nebezpečné látky, které jsou klasifi kovány jako (viz poznámka 1)	množství v tunách
		sloupec 1	sloupec 2
1.	Vysoce toxické	5	20
2.	Toxické	50	200
3.	Oxidující	50	200
4.	Výbušné (viz poznámka 2) když látka, přípravek nebo předmět patří do podtřídy 1.4 Dohody ADR	50	200
5.	Výbušné (viz poznámka 2) když látka, přípravek nebo předmět patří do kteréhokoliv z podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 Dohody ADR nebo jsou označeny standardními větami označujícími specifi ckou rizikovost R2 nebo R3	10	50
6.	Hořlavé (viz poznámka 3(a))	5000	50000
7a	Vysoce hořlavé (viz poznámka 3(b) bod 1))	50	200
7b	Vysoce hořlavé kapaliny (viz poznámka 3(b) bod 2))	5000	50000
8.	Extrémně hořlavé (viz poznámka 3(c))	10	50
9.	Nebezpečné pro životní prostředí, označené standardními větami označujícími specifi ckou rizikovost:
	i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy (zahrnující R50/53)	100	200
	ii) R51/53: toxické pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodném prostředí	200	500
10.	Další nebezpečné vlastnosti, které nejsou uvedeny výše ve spojení se standardními větami označujícími specifi ckou rizikovost:
	i) R14: reaguje prudce s vodou (včetně R14/15)	100	500
	ii) R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn	50	200

 

Jestliže provozovatel objektu nebo zařízení zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, je povinna tuto skutečnost zaznamenat do tzv. protokolu o nezařazení, a protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům. Pokud je množství nebezpečné látky větší než 2 % množství pro zařazení do skupiny A, je povinna stejnopis protokolu o nezařazení včetně seznamu zaslat krajskému úřadu.

Krajský úřad tento protokol o nezařazení posoudí, a zjistí-li skutečnosti, které odůvodňují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B (např. na základě tzv. domino efektu, tj. možnosti zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení), zahájí řízení o zařazení.

Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B provozovatel předkládá krajskému úřadu. Krajský úřad po posouzení návrhu na zařazení vydá rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B.

2. Přehled povinností provozovatelů objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo skupiny B

skupina A	skupina B
Provést analýzu a hodnocení rizik závažné havárie
Zpracovat bezpečnostní program	Zpracovat bezpečnostní zprávu
-	Zpracovat vnitřní havarijní plán
-	• Předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu • Spolupracovat na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem
Sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie
Zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení
Doručit příslušnému krajskému úřadu hlášení o vzniku závažné havárie a návrh konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

 

3. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie

Provozovatelé objektů a zařízení jsou povinni provést pro účely zpracování bezpečnostního nebo bezpečnostní zprávy analýzu a hodnocení rizik závažné havárie, která obsahuje:

• identifikaci zdrojů rizika (nebezpečí),
• určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii,
• odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,
• odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií,
• stanovení míry rizika,
• hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných havárií.

4. Zpracování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (bezpečnostní dokumentace)

Provozovatelé objektu nebo zařízení jsou povinni zpracovat a předložit ke schválení krajskému úřadu návrh bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy nebo jejich aktualizace. Obsah dokumentace řeší prováděcí vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažné havárie.

Krajský úřad zasílá návrhy bezpečnostní dokumentace nebo jejich aktualizace k vyjádření Ministerstvu životního prostředí, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím za účelem informování veřejnosti. Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy k návrhu bezpečnostního programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou dotčené obce krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti.

Krajský úřad na základě těchto vyjádření do 90 dnů od předložení návrhů nebo aktualizací vydá rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy nebo jejich aktualizace:

• schválí,
• nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění.

Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B:

• je povinen postupovat podle bezpečnostní dokumentace, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek,
• je povinen prokazatelně seznámit se schválenou bezpečnostní dokumentací zaměstnance a ostatní fyzické osoby, které se zdržující v objektu nebo u zařízení, a prokazatelně v potřebném rozsahu informovat:
  • o rizicích závažné havárie,
  • o preventivních bezpečnostních opatřeních,
  • o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

5. Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení

Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A nebo skupiny B, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení. V plánu fyzické ochrany provozovatel uvede bezpečnostní opatření:

• analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení,
• režimová opatření (části objektu, kde se provádí fyzická ochrana, prokazování identity, vstup oprávněným osobám, evidence věcí a vozidel, manipulace s klíči atd.),
• fyzická ostraha (způsob střežení, fyzické ostrahy, rozsah, postup při mimořádné události atd.)
• technické prostředky (zábrany, oplocení, mříže, zámky, rolety, poplachové systémy, EPS, kamery, detekce plynů a par, systém rychlé odstávky atd.)

Plán fyzické ochrany zasílá provozovatel objektu nebo zařízení na vědomí krajskému úřadu a Policii České republiky.

6. Vnitřní havarijní plán

Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B v součinnosti se zaměstnanci je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán a stanovit v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů.

Vnitřní havarijní plán obsahuje:

• jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,
• scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,
• popis možných dopadů závažné havárie,
• popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,
• přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,
• způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,
• opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,
• opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

Jiné plány pro řešení mimořádných událostí, zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, Zákon o požární ochraně), tvoří samostatné přílohy vnitřního havarijního plánu.

Vnější havarijní plán

Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen:

• vypracovat a předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy,
• spolupracovat s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem.

Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují:

• identifikační údaje provozovatele,
• jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,
• popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž dopady se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení provozovatele,
• přehled možných dopadů závažné havárie na život a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito dopady,
• přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění dopadů závažné havárie,
• seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele,
• další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, například podrobnější specifi kaci technických prostředků na odstraňování dopadů závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

Podle podkladů předaných provozovatelem stanoví krajský úřad zónu havarijního plánování. Postupuje přitom podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.

Vnější hranice zóny se upravuje na výslednou hranici podle místních urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších. Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu.

Zpracování vnějšího havarijního plánu zajišťuje krajský úřad, tento úkol plní hasičský záchranný sbor kraje.

Rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden ve vyhlášce č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.

Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou především:

• vymezená zóna havarijního plánování,
• podklady vypracované provozovatelem objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B,
• dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné správy,
• vyjádření veřejnosti, dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí k jeho návrhu.

Vnější havarijní plán obsahuje:

• textovou část – obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností
• grafickou část – slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.

Obrázek - Schematické znázornění zóny havarijního plánování:

 

 

Výkon státní správy

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají:

• Ministerstvo životního prostředí,
• Ministerstvo vnitra,
• Český báňský úřad,
• Česká inspekce životního prostředí – organizuje a koordinuje provádění kontrol,
• krajské úřady,
• Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,
• správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému,
• krajské hygienické stanice.

Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad a orgány integrované inspekce (Státní úřadem inspekce práce, správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad a krajské hygienické stanice) provádějí kontrolu u provozovatelů objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo skupiny B.

Předmětem kontroly jsou:

• přijatá preventivní opatření,
• vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady,
• dodržování opatření uvedených v bezpečnostním programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,
• podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování apod.

O výsledku kontroly zpracují informaci, kterou doručí České inspekce životního prostředí.

Kontroly jsou prováděny:

• u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, nejméně jednou za 3 roky,
• u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, nejméně jednou ročně.