Požární riziko a způsoby jeho vyjádření, požární úseky

Vyhláška č. 23/2008 Sb. uvádí, že při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravěpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech, tj. požární riziko.

Požární úsek je prostor stavebního objektu, který je ohraničený od ostatních částí tohoto, nebo od sousedních objektů požárně dělícími konstrukcemi. Je to základní posuzovaná jednotka část objektu.

Požárně dělící konstrukce jsou konstrukce bránící šíření požáru mimo požární úsek, která je schopná odolávat účinkům požáru (má požární odolnost). Mezi požárně dělící konstrukce řadíme především požární stěny, požární stropy a požární uzávěry v těchto konstrukcích (požární dveře, vrata, okna apod.).

Stavební objekt se musí dělit do požárních úseků (zkratka PÚ), přesahuje-li jeho velikost mezní rozměry požárního úseku, nebo jsou-li v něm provozy, které musí tvořit samostatný požární úsek.

Prostory, které musí tvořit samostatný požární úsek, jsou definovány jak v základních projektových normách, tak v dalších normách a předpisech. Typickými prostory, které musí tvořit samostatný požární úsek, jsou chráněné únikové cesty, evakuační  a požární výtahy, strojovny výtahů, strojovny vzduchotehcniky, kotelny s definovaným minimálním výkonem , strojovny samočinného stabilního zařízení, atd.

Definice podle projektových norem požární bezpečnosti staveb uvádí, že požární riziko je rozsah a intenzita případného požáru v posuzovaném stavebním objektu nebo jeho části.

Požární riziko je vyjádřeno u neýrobních objektů výpočtovým požárním zatížením, u výrobních objektů ekvivalentní dobou trvání požáru.