Definice hořlavých plynů, kapalin, tuhých látek dle nařízení CLP nebo ČSN

Hořlavým plynem podle nařízení CLP se rozumí plyn nebo plynná směs, který má se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3kPa. Rozdělení na kategorie 1 a 2.

 

Hořlavá kapalina podle ČSN 65 0201 se rozumí chemická látka a/nebo její směs v kapalném stavu, splňující podmínky (mají definovaný bod vzplanutí a které jsou při teplotách výskytu kapalné a lze u nich stanovit bod hoření).

 

Hořlavou kapalinou dle nařízení CLP se rozumí kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C.

Kategorie 1 – Bod vzplanutí < 23 °C a počáteční bod varu ≤ 35 °C

Kategorie 2 – Bod vzplanutí < 23 °C a počáteční bod varu > 35 °C

Kategorie 3 – Bod vzplanutí ≥ 23 °C a ≤ 60 °C

 

Hořlavou tuhou látkou podle nařízení CLP se rozumí tuhá látka, která se snadno zapaluje nebo může způsobit požár či k němu přispět třením.

 

Oxidující kapalinou se rozumí podle nařízení CLP látka nebo směs, která ačkoli sama není nutně vznětlivá, může obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek.

 

Oxidující tuhou látkou se rozumí podle nařízení CLP tuhá látka nebo směs, která ačkoli sama není nutně vznětlivá, může obecně poskytováním kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek.

 

Podle směrnice 67/548/EHS189) (DSD) se látky klasifi kovali, označovali a balili do 1. 12. 2010. Od 1. 12. 2010 se látky mohou klasifikovat podle směrnice 67/548/EHS (DSD) nebo podle nařízení CLP, označovat a balit se látky musí podle nařízení CLP. Do 1. 6. 2015 se směsi klasifikují, označují a balí podle směrnice 1999/45/ES190) (DPD). Po tomto termínu se budou směsi klasifikovat, označovat, balit podle nařízení CLP.