(GHZ)
Plynová hasící zařízení jsou určena pro zaplavení chráněných úseků hasícím plynem nebo pro místní hašení ohnisek požáru v technologických zařízeních. Pro úspěšné uhašení požárů je důležité jednak dosažení tzv. hasební koncentrace v uzavřeném prostoru a dále udržení hasební koncentrace po stanovenou dobu (většinou minimálně 10 minut).
Plynová stabilní hasící zařízení tvoří obvykle detekční, řídící a hasící část.
Detekční část představuje obvykle EPS, přičemž vypuštění hasiva musí proběhnout při aktivaci minimálně dvou hlásičů.
Řídící část zajišťuje zejména aktivaci poplachového zařízení, vypuštění hasiva do chráněného prostoru, odstavení vzduchotechniky, která by mohla ovlivňovat koncentraci plynu, spouštění požárních klapek a požárních uzávěrů. Často je v prostoru instalováno zpožďovací zařízení, které slouží k včasnému úniku osob z chráněného prostoru, protože hasivo je do těchto prostor vypuštěno velice rychle - u nezlapalněného hasiva do 60 s, u zkapalněných hasiv do 10 s.
Hasivo se obvykle skladuje v tlakových lahvích.
Podle tlaku, při kterém se pyny skladují, se GHZ dělí na:
Hasebních plynů je mnoho druhů. Mezi nejznámější patří:
Přetlak vzniká zejména při hašení inertních plynů. Tento přetlak může být pro konstrukci (také okna, dveře) nebezpečný, proto se do chráněných prostor instalují tzv. přetlakové klapky, které odvádějí přetlak do volného prostoru.
Plynová stabilní hasící zařízení slouží obvykle k uhašení požáru a nachází široké uplatnění v ochraně elektrických a elektronických zařízení, kulturních památek, serveroven apod.
Obrázek: Umístění vysokotlakých lahví s dusíkem ve strojovně GHZ (archiv NK Praha-Hostivař):
Obrázek: Přetlakové klapky nainstalované v prostoru chráněném GHZ (archiv NK Praha-Hostivař):