Hasící přístroje

je dle ČSN EN 3-7+A1 definován jako technický prostředek obsahující hasivo, které může být vytlačováno vnitřním přetlakem a nasměřováno do ohniska požáru. Hasicí přístroje jsou používány v počáteční fázi vzniklého požáru a umísťují se v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Přenosný hasicí přístroj se nazývá podle typu hasiva, které obsahuje. V současné době to jsou vodní hasicí přístroje včetně pěnových, práškové hasicí přístroje, hasicí přístroje CO₂, halonové hasicí přístroje a hasicí přístroje s čistým hasivem. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti. Přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. Dělíme je na přenosné, přívěsné a pojízdné. Jelikož
jsou hasicí přístroje předmětem samostatné otázky, nebudeme se jimi zde nyní dále zabývat.

Přenosné hasicí přístroje (PHP)

Hasicí přístroje (přenosné, přívěsné, pojízdné) se považují podle Vyhlášky o požární prevenci za vyhrazený druh věcných prostředků požární ochrany tzn., že na jejich projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky.

U hasicích přístrojů platí, že jejich umístění, druhy a počet je stanoven ve schválené projektové dokumentaci příslušné stavby.

Povinnost vybavit stávající objekty přenosnými hasicími přístroji ukládá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) a fyzickým osobám pak ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) Zákona o požární ochraně, s podrobnostmi uvedenými v ustanovení § 2 Vyhlášky o požární prevenci. V prostorách a zařízeních právnických a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m² půdorysné plochy podlaží objektu.

Vyhláška č. 23/2008 Sb. v příloze č. 4 přináší zpřesnění a konkrétně stanoví umístění, množství a druhy hasicích přístrojů, které je nutné mít v nově postavených rodinných domech, bytových domech, ubytovacích zařízeních, garážích a v prodejních stáncích.

Umístění hasicích přístrojů

Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Provozuschopnost, kontrola, údržba, periodická zkouška přenosného hasicího přístroje

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.

Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.

Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.

Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů vodních a pěnových jednou za 3 roky, u ostatních jednou za 5 let.

Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje. Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifi kovat osobu, která úkon provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o fi rmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifi kačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:

• a) údaj o fi rmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
• b) adresu objektu, ve kterém byl PHP instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a),
• c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
• d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
• e) písemné potvrzení o provedené kontrole provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o fi rmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;

• a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
• b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
• c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO₂, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.

• Prodejní stánek, který je stavbou podle zvláštního právního předpisu, musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A.
• Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A.

• a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A, určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie
• b) jeden přenosný hasicí přístroj CO₂ s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu
• c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 100 m² půdorysné plochy u požárních úseků určených pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m²
• d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 200 m² půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž se do této plochy nezapočítávají plochy bytů.

Ve stavbách ubytovacích zařízení musí být instalovány PHP v množství a druzích takto:

• a) v požárních úsecích určených pro ubytování jeden přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 21A na každých započatých 12 ubytovaných osob, při vzájemné vzdálenosti přenosných hasicích přístrojů menší než 25 m, avšak vždy jeden na podlaží, obdobné platí i pro požární úseky určené pro ubytování ve stavbách jiného účelu
• b) v požárních úsecích určených pro skladování a v provozech souvisejících s ubytováním o půdorysné ploše nad 20 m² jeden hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo práškový přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 34A na každých započatých 100 m² půdorysné plochy
• c) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie
• d) jeden přenosný hasicí přístroj CO₂ s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu.

Ve stavbách garáží musí být instalovány tyto přenosné hasicí přístroje:

• a) v jednotlivých garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý oddělený prostor (stání) samostatně
• b) v řadových garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání)
• c) v hromadných a v řadových garážích (ve společném prostoru pro více stání) jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B na prvních započatých 10 stání a další stejný přenosný hasicí přístroj na každých započatých 20 stání v jedné výškové úrovni (podlaží).

Základní požadavky

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“) věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).

Jinými slovy se zde říká že:

• a) počet hasicích přístrojů je určen schválenou stavební dokumentací, což vlastně znamená, že se vše řídí výpočtem podle požárního zatížení v závislosti na ustanovení příslušných norem
• b) počet hasicích přístrojů může být navýšen schváleným posouzením požárního nebezpečí (kdo a jak ho vypracovává a schvaluje, pak určuje Zákon o požární ochraně)

V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň:

• a) na každých započatých 200 m² půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
• b) na každých započatých 200 m² půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
• c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m² půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO₂).

V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce a), b), c), ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

Třídy požárů dle ČSN EN 2

Správná volba hasicího přístroje v boji se začínajícím požárem je podmíněna druhem hořlavé látky. Dle druhu hořlavé látky rozlišujeme tzv. třídy požáru. Jedná se o třídy požáru A, B, C, D a F.

Třída požáru A

Třída požáru B

Třída požáru C

Třída požáru D

Třída požáru F

Hasící schopnost

Pod pojmem hasicí schopnost je míněna schopnost hasicího přístroje uhasit specifi kovaný zkušební objekt nejvýše přípustným množstvím hasiva daným v ČSN EN 3-7+A1. Vyjadřuje, že hasicím přístrojem byly při zkoušce u autorizované osoby za normově stanovených podmínek uhašeny dva zkušební objekty ze série tří zkušebních objektů. Hasicí schopnost se od 1. 1. 1997 vyznačuje na typovém štítku hasicího přístroje velikostí největšího zkušebního objektu, který předmětný hasicí přístroj uhasil.

Zkušební objekt se označuje kódovým znakem (např. 27A, 183B)) sestávajícím z čísla udávajícího velikost zkušebního objektu a písmene, které vyjadřuje třídu požáru A nebo B. Čím je číslo vyšší, tím je PHP účinnější, tím větší má hasební schopnost, (uhasí delší hranici nebo větší objem hořlavé kapaliny), většinou je také dražší.

Zkušební objekty pro požár třídy A tvoří dřevěné hranoly poskládané do hranice na kovovém stojanu vysokém 250 mm, širokém 900 mm a o délce, která odpovídá délce zkušebního objektu. Pro požáry třídy A jsou všechny zkušební objekty (hranice) sestaveny ze 14 vrstev hranolů čtvercového průřezu o straně 39 ± 2 mm z borovicového dřeva o délce 500 mm v sudých vrstvách a v lichých vrstvách o délce v dm, rovné číslu udávajícímu velikost zkušebního objektu, (např. 13A x 1 dm = 13 dm, tzn., že délka hranolu v lichých vrstvách bude 1,3 m). V každé vrstvě musí být vzdálenost mezi hranoly 6 cm.

Zkušební objekty mají tedy v závislosti na velikosti vnější rozměry hranice 500 mm na šířku a 560 mm na výšku a délku 0,5 m až 5,5 m. Zkušební objekty větší než 27A musí být sestaveny ze zkušebních objektů menších velikostí (např. 55A = 21 A + 13A + 21A). Zkušební objekt větší než 55A se nesmí používat.

Kovová zapalovací vana pod dřevěnou hranicí se naplní vodou s heptanem (1/3 vody a 2/3 heptanu), 2 minuty po zapálení heptanu se vana vytáhne a dřevěná hranice se nechá hořet dalších 6 minut, čímž se dosáhne celkové doby hoření 8 minut. Hasí se tedy po 8 minutách po zapálení hořlavé kapaliny, a to tak, že celý obsah PHP se může vyprazdňovat plynule, nebo v dávkách. Nejdelší doba hašení nesmí překročit 5 minut u zkušebních objektů nejvýše 21A a 7 minut u zkušebních objektů větších velikostí. Zkoušející musí určit okamžik, kdy je hasicí přístroj zcela vyprázdněn, nebo kdy je zkušební objekt během přípustné doby (5 nebo 7 minut) uhašen. V obou případech se zkušební objekt musí pozorovat po dobu 3 minut. Zkouška je považována za úspěšnou, když jsou všechny plameny uhašeny a v průběhu 3 minutové doby pozorování nedojde k opětovnému vzplanutí zkušebního objektu (dřevěné hranice).

Obrázek - Zkušební objekt pro přenosné hasicí přístroje - třída požáru A

Zkušebními objekty pro požáry třídy B jsou válcové nádoby o hloubce 150 mm (pro 21B – 70B) a hloubce 200 mm (pro 89B – 233B) a různých průměrech a tomu odpovídající ploše, viz tabulka níže. O velikosti tohoto zkušebního objektu dává představu průměr nádoby, který se pohybuje v rozmezí od 920 mm u zkušebního objektu 21B po 3 000 mm u zkušebního objektu 233B. Číslice např. 233 vyjadřuje objem vody s hořlavou kapalinou v litrech obsažený ve zkušebním objektu a to v poměru 1/3 vody a 2/3 hořlaviny. Zkušební objekt větší než 233B se nesmí používat.

Obrázek - Zkušební objekt pro přenosné hasicí přístroje - třída požáru B:

Jako hořlavá kapalina je zde předepsán průmyslový heptan, který se nechá před zahájením hašení rozhořet po dobu 1 minuty a poté se do 10 sekund začne s hašením. Zkoušející nasměřuje proud hasiva na zkušební objekt a dle vlastního uvážení se kolem něj pohybuje tak, aby dosáhl co nejlepšího výsledku. Hasicí přístroj vyprazdňuje plynule nebo v dávkách. Zkoušející musí určit okamžik, kdy je hasicí přístroj zcela vyprázdněn, nebo kdy je zkušební objekt uhašen. Zkouška je považována za vyhovující, když jsou všechny plameny uhašeny.

Uvedení vhodnosti hasicího přístroje k hašení požáru třídy C je na uvážení výrobce a týká se jen práškových hasicích přístrojů, popřípadě hasicích přístrojů s náplní CO₂ (oxid uhličitý).

Pro hasicí přístroje, kterými by bylo možné hasit požáry třídy D nelze pro účely zkoušení defi novat reprezentativní standardní požár, protože se jedná o velmi specifi cké situace, kdy účinnost hasicích přístrojů musí být stanovena pro jednotlivé, konkrétní případy.

Zkušebním objektem pro zkoušku hasicí schopnosti hasicích přístrojů určených pro třídu požáru F je ocelová nádoba simulující ponornou fritézu. Označení zkušebního objektu 5F znamená, že v ocelové nádobě se nachází 5 l čistého jedlého oleje s rozsahem teploty vznícení od 330 °C do 380 °C. Při zkoušce hasící schopnosti pro objekt F5 se používá válcová nádoba z ocelového plechu a pro zkušební objekty 25 F, 40 F a 75 F se používá nádoba ve tvaru kvádru o normovaných rozměrech. Zkušební nádoba s olejem se zespodu zahřívá, až dojde k jeho samovznícení. Poté se zdroj tepla vypne a olej se nechá volně hořet 2 minuty. Po této době zkoušející vyprazdňuje celý obsah hasicího přístroje bez přerušení z minimální vzdálenosti pouze z jednoho směru. Co se týče požadavků na hasící schopnost PHP, tak nesmí dojít k výstřiku hořícího oleje z nádoby, požár musí být uhašen a nesmí dojít k opakovanému vznícení zkušebního objektu, ani k přetečení oleje po dobu 20 minut po úplném vyprázdnění hasicího přístroje. Na konci zkoušky musí zůstat olej ve zkušební nádobě a při hašení nesmí kromě krátkodobých projevů dojít ke zvětšení plamenů více jak 2 m.

Obecně platí a je logické, že hasicí přístroj o stejné hmotnosti hasiva, které je účinnější nebo je aplikované výhodnějším způsobem, může uhasit větší zkušební objekt. To se následně projeví ve větším počtu hasicích jednotek, které jsou tomuto hasicímu přístroji přiřazeny.

Nyní se budeme podrobněji zabývat přenosnými hasicími přístroji (dále jen PHP), s kterými běžný uživatel může přijít do styku. PHP je dle ČSN EN 3-7+A1 defi nován jako hasicí přístroj, jehož konstrukce umožňuje přenášení a ruční obsluhu a který má v provozuschopném stavu hmotnost
nejvýše 20 kg. PHP musí fungovat, aniž by musely být otočeny do obrácené polohy. Hasicí přístroje jsou používány v počáteční fázi vzniklého požáru. Při vlastním použití hasicích přístrojů je nutno zachovat klid a rozvahu. Zásah je nutno provádět vždy po směru větru a vystřikující proud hasiva musí směřovat od okraje požáru směrem do nitra požáru. Mezi požadavky kladené na přenosné hasicí přístroje patří hasící účinnost, přijatelná hmotnost, dlouhá životnost, opakovatelné plnění, jednoduchá konstrukce, snadná obsluha, spolehlivost a bezpečný provoz. Dle typu a množství hasiva v PHP je doba činnosti cca 6-60 sekund, dostřik cca 2-6 m a teplotní rozsah použití se pohybuje od -30 °C do +60 °C . PHP je tlaková nádoba naplněná hasivem a opatřená zařízením, kterým se přístroj uvádí v činnost. Hasivo je vytlačováno samočinně výtlačným mediem a to buď trvalým tlakem, nebo tlakem z patrony. Jako výtlačná media (plyny) PHP se používají pouze vzduch, argon (Ar), oxid uhličitý (CO₂), helium (He) a dusík (N₂). Uvedení PHP přístroje pod stálým tlakem do činnosti je velice jednoduché. Stačí vytrhnout zajišťovací kolík a po stisknutí páky ventilu v horní části PHP nebo na konci výstřikové hadice je hasicí přístroj okamžitě funkční. Tyto hasicí přístroje jsou osazeny manometrem (vyjma hasicího přístroje CO₂, tzv. sněhový), který nám trvale ukazuje, zda-li je v hasicím přístroji potřebný provozní tlak. Uvedení do činnosti hasicího přístroje s tlakovou patronou je trochu složitější. Po vytržení zajišťovací pojistky udeříme na nárazníkovou armaturu a vyčkáme (cca 5-10 sekund), než dojde přemístění výtlačného plynu z tlakové patrony do nádoby hasicího přístroje. Poté je hasicí přístroj připraven k hašení. Abychom nemuseli složitě přemýšlet jaký druh hasicího přístroje zvolit a jak máme hasicí přístroj použít, je na těle hasicího přístroje uveden stručný návod a zároveň jsou znázorněny piktogramy s třídou požáru, pro které je hasicí přístroj vhodný. V souvislosti s harmonizací norem je na každém hasicím přístroji uvedeno v textu návodu k obsluze, zda se přístroj smí nebo nesmí použít k hašení elektrických zařízeni pod napětím a za jakých podmínek. Je tedy nutné před použitím provést kontrolu druhu hasicího přístroje a případně zajistit odpojení elektrické energie, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem. Pokud hasicí přístroj jednou použijeme (byť sebekratší dobu), je nutné dát přístroj znovu naplnit a zkontrolovat, aby byl řádně připraven pro následné bezproblémové použití.

Přenosné hasicí přístroje dělíme dle typu náplně na:

• vodní hasicí přístroje
• práškové hasicí přístroje
• pěnové
• hasicí přístroje CO₂ (tzv. sněhový)
• halonové hasicí přístroje, (halon je hasivo, jehož primární složku tvoří jedna nebo několik organických sloučenin obsahujících jeden nebo několik prvků fluoru, chloru, bromu nebo jodu
• hasicí přístroje s čistým hasivem, (čisté hasivo je elektricky nevodivé, těkavé nebo plynné hasivo, které po odpaření nezanechává zbytky, tzv. rezidua)

Rozdělení přenosných hasicích přístrojů podle konstrukce (viz obr. č. 51 a, b):

• a) pod stálým tlakem
• b) s tlakovou patronou

Obrázky - Rozdělení přenosných hasicích přístrojů podle konstrukce

Podle § 76 Zákona o požární ochraně může Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit pokutu až do výše 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě
nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní
zařízení, nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy. Podle § 78 Zákona o požární ochraně se přestupku na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení. Za tento přestupek
lze uložit pokutu do 20 000,-Kč.