Pěna

Číslo napěnění

Poměr mezi objemem pěnotvorného roztoku (voda + pěnido) a objemem vzniklé pěny

Pěny podle čísla napěnění.

• těžká - číslo napěnění do 20, vyrábí se proudnicemi např. P3, P6, P 12, AWG S 2, Blizard
• střední - číslo napěnění 20 - 200, vyrábí se proudnicemi např. SP 350, AWG M 2, M 4
• lehká - číslo napěnění nad 200 - 2000, vyrábí se agregáty např. Turbon, Turbex

 

Obrázek - Těžká pěna, dostřik několik desítek metrů:

Obrázek - Lehká pěna nedopravuje se dostřikem, ale rukávem:

Obrázek - Střední pěna, dostřik cca 5 metrů:

 

 

Pěny podle způsobu výroby:

• chemická - vzniká v důsledku chemické reakce dvou složek, při které jedna ze složek uvolńuje plyn, který se rozptyluje v kapalině a tak pěnu vytváří. Vyrábí se mokrým nebo suchým způsobem. Mokrý způsob spočívá ve vzájemné reakci zásaditého a kyselého roztoku, které byly předtím umístěny ve vzájemně oddělených nádobách. Suchá pěna vzniká reakcí práškové směsi (prášková směs je tvořena kyselou, zásaditou složkou a pěnidlem) s vodou. V dnešní době se chemická pěna téměř nepoužívá, byla vytlačena pěnou mechanickou.
• mechanická - vzniká v pěnotvorné proudnici nebo agregátu provzdušněním pěntvorného roztoku (pěnidla + vody). Mechanické pěny lze vyrobit najednou velké množství, což u chemické pěny není dobře možné.

Kvalitu vyrobené pěny ovlivńuje teplota a čistota použité vody, kdy nejlepší je pitná voda (vadí příměs např. ropných látek), kvalita používaných pěnidel, procento jejich přimísení, kvalita vzduchu (kouř ve vzduchu tlumí vznik pěny) a druh pěnotvorného zařízení (použitá proudnice nebo agregát).

Pěnu používáme na plošné nebo objemové hašení. U plošného hašení na povrchu hořlavé látky vytvoříme souvislou izolující vrstvy pěny zabraňující přístupu vzduchu. Plošné hašení se nejčastěji používá při hašení požárů třída A a B. Nejvhodnější je použití těžké, případně střední pěny, použití lehké pěny
pro plošné hašení na volném prostranství je problematické, neboť lehká pěna může být strhávána větrem. Těžkou a střední pěnu můžeme takto využít k vytvoření dělících pásů mezi více ohnisky požáru nebo k zamezení šíření požáru po horizontální ploše.

Princip objemového hašení spočívá v zaplnění uzavřených prostor (kabelové kanály, šachty, kolektory) pěnou a tím k vytlačení vzduchu z těchto prostor. S ohledem na číslo napěnění se jako nejvhodnější jeví použití lehké, případně střední pěny. Položená vrstva pěny by měla přesahovat cca 50 cm nad hořlavou látku. Při zaplňování uzavřených prostor pěnou musíme vytvořit podmínky k odvodu vzduchu na odvrácené straně zaplňovaného prostoru, aby nedošlo k vytvoření zátky, čímž by vzniklý přetlak neumožnil zaplnit hašený prostor.

Rozdělení pěnidel:

• proteinová – např. Afrodon a Tutogen na nepolární kapaliny, Polydol a Tutogen L na polární kapaliny
• syntetická – např. Finifl am, Pyronil, Expyrol, Sthamex
• fluoroproteinová – např. Fluor-Schaumgeist, Tutogen FP
• fluorosyntetická tvořící vodní fi lm (tzv. lehká voda) – např. na nepolární hořlavé kapaliny (Sthamex AFFF, FC 203) a na polární hořlavé kapaliny (Moussol APS 3%)
• pěnidla pro speciální použití – pro výrobu lehčených betonů, hašení tuků, cvičná pěna

Proteinová (bílkovinná) pěnidla – kromě bílkovinné složky (keratin obsažený v rohovině, krvi, peří, štětinách, kostní moučce) obsahují stabilizátory pěny, konzervační přísady, antikorodanty a mrazuvzdorné přísady. Proteinová pěnidla mají pH 6,5-7,5, zapáchají a disponují krátkými skladovacími lhůtami kvůli rozpadu bílkovin. Na druhou stranu pěna z nich vyrobená má velkou odolnost proti ohořívání a tepelnému sálání, také vysokou stabilitu a přilnavost. Jsou biologicky odbouratelná, používají se v 4-6 % přimísení a jsou vhodná pro nižší čísla napěnění, cca 6-10 (těžká pěna).

Syntetická pěnidla – jedná se o umělé povrchově aktivní látky na bázi sulfátů nebo sulfonátů obsahující stabilizátory pěny, látky zlepšující jejich mísitelnost a mrazuvzdorné přísady. Slouží k výrobě lehké, střední a těžké pěny – jsou to tzv. víceúčelová pěnidla. Vyžadují menší procento přimísení cca 2-3 %. K výrobě pěny je možné použít povrchovou, průmyslovou nebo mořskou vodu. Slouží k hašení požáru třídy A, B, také jako smáčedlo. Syntetická pěnidla se nekazí, nezapáchají a nevytváří usazeniny (sedimenty).

Fluoroproteinová – do proteinových pěnidel se přimíchají fluorované povrchově aktivní látky, čímž se zvyšuje jejich kvalita. Pěna vyrobená z fluoroproteinových pěnidel má vysokou tekutost na povrchu hořlavých kapalin a lépe odolává teplotě, což se projeví na kratší době hašení. Mezi další výhody patří velký dostřik, možnost prudké aplikace na hladinu hořící kapaliny, vysoká přilnavost a dlouhý poločas rozpadu vyrobené pěny. Hodí se na hašení velkých ploch, k výrobě pěny je možné použít povrchovou, průmyslovou nebo mořskou vodu. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena.

Fluorosyntetická – pěnidlo je vyrobeno na bázi perfluoruhlíkatých sloučenin, které nepodléhá účinkům kyselin a louhů. Je to skupina vysoce fluorovaných povrchově aktivních látek umožňující napěnění vodního roztoku, v hasební technice jsou tato pěnidla známá jako „lehká voda“. Lehká voda plave na povrchu hořlavé kapaliny (ropného produktu), vytvoří na hladině blánu (tenký vodní film), který znemožní odpařování hořlavé kapaliny a zároveň brání přístupu vzduchu k hořlavé kapalině. Lehká voda AFFF (aqueous film forming foam), se hodí pro hašení nepolárních kapalin a výborně hasí požáry třídy A (papír, dřevo, guma, plasty). Pěna vyrobená z lehké vody AFFF se hodí také k preventivnímu zásahu při rozlití hořlavých kapalin, protože vzniklý vodní film zabraňuje vypařování hořlavých plynů a par. Pro hašení polárních kapalin se lehká voda AFFF nehodí, protože polární kapaliny vodní film pod pěnou naruší a pěnu to likviduje. Pro hašení polárních kapalin byla vyvinuta lehká voda ATC a AR (alkohol resistant). Při hašení pěnou vyrobenou z těchto pěnidel se na hladině hořící kapaliny nejdříve rozprostře soudržný polymerní film, který chrání vodní film pod pěnou před rozrušením hořící polární kapalinou. Polymerní film má regenerativní (samozacelovací) vlastnosti proti mechanickému narušení tzn., že po narušení se vytvoří film nový. Tato vlastnost je největší předností těchto pěnidel. Lehké vody jsou cca 4 x účinnější než jiné typy pěnidel, jsou tepelně a chemicky stabilní, což umožňuje jejich použití u dlouhotrvajících požárů s vysokými teplotami. Chrání ještě nehořící povrch hořlavé kapaliny a zabraňují opětovnému vzplanutí. Mají dlouhou životnost, jsou odolné proti stárnutí a rozkladu. Příroda je schopna sama je odbourat a nevadí čističkám odpadních vod.

Pěnidla patří mezi vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany. Certifikace pěnidel se provádí v duchu Zákona č. 22/1997 Sb. Pěnidla se v ČR certifikují v Technickém ústavu požární ochrany MV (TUPO), Praha 4-Modřany, (autorizovaná osoba O 221) a ve Vědeckovýzkumném uhelném ústavu (VVUÚ), Ostrava Radvanice, (autorizovaná osoba AO 214). Veškerá pěnotvorná hasiva musí mít certifikát vystavený na základě splnění podmínek normy ČSN EN 1568 českou autorizovanou osobou. Autorizovaná osoba (např. TUPO) vydá, na základě provedených zkoušek a měření vlastností pěnidla certifikát, který potvrzuje splnění normou stanovených parametrů a zajišťuje, že je výrobek bezpečný. Výrobce (nebo distributor), který je vlastníkem příslušného certifikátu, vystavuje Prohlášení o shodě, čímž potvrzuje shodu prodávaného pěnidla se vzorkem, na jehož základě proběhla certifikace pěnidla.

Pro hašení pěnou platí obdobná pravidla jako při hašení vodou. Pěnu nelze použít na hašení lehkých kovů (sodík, draslík, hořčík, hliník), žhavého železa, sazí, žhnoucího uhlí a jiných látek spontánně reagujících s vodou, dále elektrických zařízení pod napětím a požárů karbidu vápníku. Pěna jako hasební látka je vhodná na požáry třídy A a B.