Inertní plyny

Principem hašení inertními plyny je především ředění hořlavé směsi. Toto spočívá ve snižování koncentrace kyslíku a hořlavé látky ve směsi, která se tvoří v pásmu hoření plamene. Když se sníží koncentrace kyslíku pod určitou hranici, tak se hoření přeruší. Přerušení hoření nastává při poklesu obsahu kyslíku na cca 10-12 %. Inertní plyny tak vlastně oddělí kyslík obsažený ve vzduchu od požáru, případně ho vytěsní. Jsou to plynné nehořlavé látky, které musí mít co největší měrné teplo (musí na sebe teplo vázat) a co nejmenší tepelnou vodivost (musí co nejméně rozvádět teplo na okolní hořlavé látky). Nejznámějšími inertní plyny, které mají praktické využití při hašení, jsou oxid uhličitý, dusík, vzácné plyny (např. argon), vodní pára a spaliny.

Hurican – na podvozku tanku T 55 je instalován proudový motor z letounu MIG 21, který spalováním leteckého paliva produkuje silný proud spálených plynů do kterých je přidávaná voda, což sebou přináší jednak hasební účinek inertizační ale také ochlazovací. Bojový prostor tanku je přebudován na
kerosinovou nádrž o objemu 1 500 litrů, což vystačí na cca půl hodiny provozu. Toto hasicí zařízení se používá např. k hašení ropných vrtů a požárů plynových polí.

ZIKUN – metodu hašení spálenými plyny vyvinutou a úspěšně používanou v bývalém SSSR dopracovala za použití dvou moderních proudových motorů německá fi rma ZIKUN. Hasicí proud směsi inertních plynů, vody a pěnidla má dostřik cca 120 m. Z podobných agregátů můžeme ještě vzpomenout GIG 4. Jednalo se proudový motor na jednoduché konstrukci, kdy produkované spaliny se využívaly k hašení v dolech.

ANPL 100 – jedná se o agregát, určený pro hašení silážních věží. Principem hašení je naplnění vnitřního objemu silážní věže nehořlavým plynem (obsahuje hlavně CO₂), který vznikne spalováním propan-butanu ve zmiňovaném agregátu. Po hermetickém utěsnění věže se do ní její horní části vhání zmiňovaný nehořlavý plyn. Poté se věž nechá uzavřena po dobu cca jednoho měsíce, během kterého dojde ke snížení teploty uvnitř hmoty a přerušení procesu hoření. V silážní věži proběhne snížení koncentrace kyslíku pod 10 %. Skladovaná hmota se hasebním plynem neznehodnotí, k čemuž by došlo při hašení vodou, či pěnou, navíc hašení vodou a pěnou není efektivní, protože se hasivo nedostane do hmoty a stéká po povrchu.